29.11.2011 | Autor: Jan Simandl

Vertigo/Warner (87:10)
Lulu není nová deska Metallicy s hostujícím Reedem. To je první věc, kterou si posluchač musí uvědomit. Zadruhé, Metallica nijak autorsky nepřispěla, celá nahrávka je čistě Reedovo dílo, kde Hetfieldovci figurují jen jako studioví hudebníci. Bez těchto dvou premis nemůže fanoušek thrash-metalových bohů album poslouchat ani rozumně hodnotit. Ani tak se ale nejedná o nic, na co by v budoucnu mohli být autoři pyšní.

Nápad udělat společnou desku vyvstal údajně v souvislosti s uvedením muzikálu, na němž Reed spolupracoval. Lulu měl být koncepční projekt, rozvíjející jednu z vedlejších myšlenek. Co tedy vlastně na posluchače čeká?

Spojení drsných kytar a Reedova nakřáplého projevu se zpočátku (zvláště s přihlédnutím k avizovanému doom-metalovému zaměření) jevilo jako potencionálně zajímavé, ovšem ihned po zveřejnění singlu The View bylo zřejmé, že tohle fungovat nebude. Reedův podivný mluvozpěv do tvrdých riffů zkrátka nezapadá. Samotný doprovod je navíc asi nejslabší součástí celé kompozice. Jednotlivé písně jsou tvořeny jedním nebo dvěma neustále se opakujícími hudebními motivy, což prakticky okamžitě posluchače ukolébá. Pocit nudy a splývání jednotlivých položek je ještě umocněn neuvěřitelnou stopáží, která překračuje 80 minut.

I na takto zpackané desce se ale nachází několik míst, kde původní koncept tvrdého rocku s doom-metalovými a náladotvornými prvky funguje. Tak je tomu například ve skladbách Iced Honey nebo Cheat On Me, tyto světlejší chvíle jsou ale rychle a nemilosrdně zadupány nekonečným opakováním a také tím, že písně prakticky negradují.

Lou Reed se pokusil o jakési "vyšší" umění, zůstalo ale jen u zbožného přání. Na Lulu se prostě nenachází dost dobrý materiál, aby mohl mít nějaké umělecké ambice. Současně s tím nemůže být řeč ani o nějaké progresi, údernosti nebo nadčasovosti, kterou by ocenily příští generace. Je to jednoznačně nejkontroverznější deska, pod kterou se Metallica kdy podepsala (a že takových je). Také nepochybuji o tom, že se najde spousta posluchačů, kteří v této nahrávce (stejně jako třeba v Kaplického knihovně-chobotnici na Letné) ono "vyšší" umění naleznou a budou spokojeni. Budiž jim přáno, ale není tomu tak. Lulu je pouze nepodařený experiment, o který by s absencí hvězdných autorů stěží kdo zavadil. Bohužel.

Zlatý hřeb: žádný
Zní to jako: velmi nepovedený experiment

Body: