26.10.2010 | Autor: Adam Vopička | sekce: publicistika Švédští pg.lost pocházejí z města, o kterém jste dost možná nikdy neslyšeli. Jejich hudbu byste ale slyšet měli. Pokud možno nahlas.

Hudební škatulka s poněkud nešťastným a snad i nabubřelým názvem post-rock je zatížena spoustou klišé, díky kterým je na ni velmi často nahlíženo s despektem. Leckdy se také není čemu divit. S nadsázkou lze říci, že se každá druhá post-rocková kapela zuby nehty drží v pozici více či méně věrného revivalu zavedených jmen typu Mono nebo Explosions In The Sky. Táhlé, postupně budované instrumentálních pasáže, přecházející obvykle ke konci ve zvukový armagedon, jsou si v některých případech podobné jak vejce vejci.

Druhým pólem jsou potom kapely, které se již na počátku své tvorby nebo alespoň postupem času nějakým způsobem dokázaly vymanit z tohoto předurčeného směru. Nebojí se přitom za cenu experimentu dojít do fáze, kdy se k ní větší či menší část starších fanoušků, která změnu prostě nepřijme, otočí zády. Zářným příkladem budiž 65daysofstatic a především jejich poslední, když už ne přímo taneční, tak alespoň silně elektronické album We Were Exploding Anyway. Jinou cestou je potom příklon k hutnějšímu, až metalovému zvuku, ale to už se dostáváme možná trochu daleko za hranici žánru.

pg.lost oscilují někde mezi, i když mají – pravda – blíže spíše k první skupině. Jsou tedy sice do jisté míry svázaní výše jmenovanými prvky, ale úzkostlivě se jich nedrží a nepřehlížejí, co se děje kolem. Důvodem může být i to, že spolu dva ze členů, Mattias Bhatt a Kristian Karlsson, už několik let před založením pg.lost hráli v dnes již neexistující kapele Eskju Divine, vyznačující se podobně snovým, ale přece jen popověji orientovaným zvukem. Ten u pg.lost jakoby držel dozor nad tradiční post-rockovou stavbou a výsledkem je pestrobarevná směs zasněných ploch (Gomez), ale i rychlejších kousků (Pascal's Law), která bez problému drží pohromadě a zároveň díky své proměnlivostí nenudí.

První regulérním releasem pg.lost bylo EP Yes I Am vydané v roce 2007, jež je od letošního jara možné stáhnout zdarma na bandcampu kapely. V momentě jeho vydání už si čtveřice v rodném Norrköpingu vyzkoušela roli předskokanů před již zmíněnými post-rockovými stálicemi Mono i kodaňskými Efterklang. O rok později vychází debutové album It's Not Me, It's You!, jenž na EP plynule navazuje a pokračuje přesně tam, kde skončilo.



Druhá dlouhohrající nahrávka nazvaná In Never Out vyšla na sklonku loňského roku a je na ní kromě postupů více se blížícím se „klasickému“ post-rocku jasně patrná změna nálady – kapela jako kdyby zvážněla, hudba je chladnější a jakási bezstarostnost a hravost protínající se EP a prvním albem je tatam. Výsledkem je lehce masochistický soundtrack, ideální na nadcházející zimní měsíce.

Koncertní premiéru v České republice si pg.lost odbyli v létě 2008 povedenými koncerty v Praze a Brně, kde vystoupili společně s dánskými math-rockery Obstacles. Návrat pg.lost do našich končin byl původně plánován na letošní listopad, ale vzhledem k posunu celého evropského turné se prozatím jediný tuzemský koncert přesouvá na 7. ledna 2011. Uskuteční se v klubu Chapeau Rouge a předskokany budou Five Seconds To Leave z Jindřichova Hradce, které jsme mohli vidět mimo jiné například před Caspian nebo God Is An Astronaut. Rozhodně je na co se začátkem roku těšit.