11.9.2003 | Autor: Michal Husák

EMI, resp. Relapse Records (43:53, resp. 77:1)
Transformace pokračuje; zdárně?
Finská pětice Amorphis je léta letoucí obviňována z toho, že cíleně míří do mainstreamu. I když nyní po letech v undergroundu zakotvila u velké firmy, podobná osočení nepřestávají být nesmyslná. To ovšem neznamená, že se na novince Far From The Sun znovu rázně neprojevil permanentní posun jejich muzikálního cítění od metalových kořenů k poprockové lehkosti.
Týká se to nejen přístupu ke kompozicím, které jsou povětšinou volnější a klidnější, do jisté míry se změnil dokonce i kytarový rukopis Esy Holopainena. Typické kaskády vytvářející mrazivě blyštivou náladu prosluněné padající vody aby našinec pohledal. Důležitou roli sehrávají nezaměnitelné "gotické" klávesy, přesto se občas identita kapely otřásá. Ač člověk stavící na rozdíl od většiny ostatních posluchačů dosavadní novodobé počiny kapely na roveň klasickým klenotům, tentokrát jsem byl nucen poprvé trochu zapochybovat. Možná je to však tím, že většina materiálu (včetně titulního valčíku Far From The Sun či nevycválané rošťárny Killing Goodness) vyzní v potřebné síle až po neobvykle dlouhé době vstřebávání. Prakticky jediným okamžitě fungujícím lákadlem je úvodní klasika Day Of Your Beliefs.
Takřka současně s akutální řadovkou vyšlo u dřívějšího vydavatele také chronologické průřezové ohlédnutí tím nejlepším z dosavadní kariéry Amorphis, Chapters. Nenašli byste lepší způsob, jak ilustrovat nesmírně dalekosáhlý, přitom svrchovaně přirozený a plynulý přerod z doomdeathmetalového komba z počátku minulé dekády v uvolněně rockující těleso na jejím konci. Význam názvu kapely, označujícího její hudbu za amorfní, tak dostává velmi symbolický rozměr. Je to luxusní vzpomínání, obohacené navíc bonusovým DVD s pěti videoklipy.

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/09