5.11.2006 | Autor: Petr Korál

Sony BMG (56:03)
Mám tuhle partu upřímně rád, co bych zapíral. Je mi už léta sympatická tím, že se nebere nijak přehnaně vážně a tím téměř prvořadým u ní je nadhled a svérázný humor – jak textový, tak hudební. V tom druhém směru navíc kapela občas udiví svou nadstylovou vynalézavostí a kašláním na zavedená schémata. Nová deska však v tomhle směru působí obvyklým osvěžujícím dojmem zdaleka ne ve všech čtrnácti přítomných položkách.
Jistě, je tu famózně strhující píseň Činely, na níž se s chutí pohostinsky podepsali i Lenka Dusilová a Kärtsy Hatakka a Janne Immonen z geniálních finských „mičurinců“ Waltari. Stejně jako další exkluzivní kousek Polib si dědu s mimořádně nápaditým textem, veskrze vtipné Princezny nohy a Housenky nebo skladatelsko-aranžérsky propracovaný Pseudobůček. Jenže vedle nich stojí i daleko tuctovější a zdaleka ne tak zábavné popěvky... Čili celkově střídavě oblačno, ale většinou naštěstí pořád relativně jasno.

Zlatý hřeb: Činely
Zní to jako: většinou zdravě absurdní skate rock

Body: