27.5.2009 | Autor: Ivan Ivanov

Universal (53:46)
A jaký jsou ty nový U2? Hlavně ať již s ničím neexperimentují a udělají takovou klasickou bigbítovou desku – vyzvídal již před měsícem známý, postarší rockový fanda. No tak, to se ti asi přesně trefi li do vkusu, neboť je to opravdu návrat do těch starších desek z osmdesátých let. Záměrný a možná místy příliš okatý – odpovídal jsem a hledal konkrétní důkazy pro své tvrzení. V práci mi zase o hodně mladší kolega řekl- noví U2? Strašní, zní to jako tuctová britská kytarovka. Chtěl jsem mu trošku oponovat, že je přece rozdíl, když se kytarovky nechají inspirovat zvukem U2 a když se U2 snaží kopírovat sami sebe, ale v tom okamžiku jsem se přistihnul, že si podupávám při Unknown Galler- hodně dobrá písnička. Ještě jsem si prozpěvoval refrén titulní No Line On The Horizon a zvonivá kytara The Edge v Magnifi cent mi již poněkolikáté připomněla album The Joshua Tree. Jen New Line On The Horizon není kvalitativně tak vyrovnaná deska jako výše zmíněný klenot z roku 1987. Ale vrátit se záměrně nazpátek k muzice, kterou U2 produkovali již před dvaceti lety a čekat, že kopie bude stejně dobrá jako originál, je nesmysl, který je třeba si uvědomit včas. Pak se vám nová deska může pouze líbit a v duchu si můžete říkat, že U2 již The Joshua Tree či Achtung Baby prostě nikdy nepřekonají.

Zlatý hřeb: Magnificent, Unknown Galler
Zní to jako: pokus zopakovat neopakovatelné

Body: