22.6.2009 | Autor: Petr Korál

Soundsquare Music (47:35)
Hle, kolik kvalitní muziky se dá „natropit“ jen ve třech lidech, navíc zcela bez kytary! Toliko s klávesami (převážně buď s klasickým pianem, nebo pro Sunflower Caravan typickými hammondkami), baskytarou a bubny... Písně tohoto stále populárnějšího pražského souboru jsou přirozeně elegantní a neokázale, přitom však opravdu výrazně chytlavé, neřkuli vysloveně hitové. Nasávají inspirační podstatu až někde v 60. a raných 70. letech, u absolutního pramene melodického (pop)rocku (třeba taková Shallow Meaning, Easy Tricks jako by vypadla z dávného repertoáru George & Beatovens, vážně!), a okrajově se otřou i o odkaz původního syrového hard rocku (viz řízná pecka Hippodrome Freak).
Naprostá většina kompozic SF jsou instrumentálky – a paradoxně to vůbec nevadí. Vlastně vám tam ten vokál vůbec nechybí. Ovšem tři výjimky v tomto směru, v nichž se do toho za mikrofonem pohostinsky obuli Ema Brabcová (dříve mj. Roe-Deer a Khoiba) a Jens Andersson, jinak klávesák švédských The Ark (jejich kytarista Martin Axen desku produkoval), dokazují, že zpěv hudbu SF posouvá ještě o příslovečný stupínek výš a dodává jí vítanou další dimenzi. Každopádně debut jako hrom!

Zlatý hřeb: The Hidden Words, In Växjö
Zní to jako: svěže a relativně moderně udělaný retro rock

Body: