30.4.2009 | Autor: Pavel Zelinka
Morr Music/Starcastic (42:36)
Sin Fang Bous: Clangour
Island jako stát se potácí v hlubokém ekonomickém srabu, ale podle alba projektu Sin Fang Bous to zas tak zle nevypadá. A ruku na srdce, když si s spojíme jméno jediného protagonisty Sindriho Már Sigfússona s další kapelou, která na Morr Music nedávno vydala svůj debut – Seabear, vše do sebe začíná jednodušeji zapadat. Ani šestičlenná indie popová mašina totiž není obdoba bolestínů a krajanů Sigur Rós a melancholii, bez které se na tomto ostrově snad ani nelze narodit, balí do novinově lehkého papíru s potiskem naivity 60. let. Sindri se celkem logicky spoléhá na trochu více (indie) elektroniky, ale s průběhem reprodukce alba se sound zahušťuje větším množstvím akustických nástrojů. Takto by hráli Beach Boys kdyby nesurfovali ve slunné Kalifornii, ale nahřívali své kosti v termálních pramenech islandských sopečných zlomů. Clangour je svým způsobem typická deska Morr Music. Je optimistická, popově lehko stravitelná, přesto s nezaměnitelným indie pelem, který má tentokrát víc retro příměsí než obvykle. To znamená, že neodkazuje patnáct až dvacet let nazpět, ale rovnou čtyřicet (stejně jako Animal Collective nebo Caribou). Thomas Morr ví proč Sin Fang Bous vydává. Boční projekt Seabear má totiž stejnou kvalitu jako domovská kapela. Pro severské optimisty rozhodně pozitivní novina!
Zlatý hřeb: Catch The Light, Melt Down The Knives
Zní to jako: Povedená terapie na islandskou realitu dneška
Body: 
