25.11.2007 | Autor: Petr Korál

EMI (57:10)
Tento způsob popu zdá se mi poněkud šťastným... Omlouvám se za možná ne příliš invenční parafrázi Vladislava Vančury, ale poslouchat výběr toho nej- od skupiny Kryštof je vážně radost. Protože Richard Krajčo a spol. na něj zařadili ty opravdu asi nejsilnější písně, jaké kdy spáchali. Chybí snad jen úchvatná Jízda v protisměru, kterou prý najdete toliko na limitované (pro recenzní účely však vydavatelem neposkytnuté) verzi této kompilace.
Tři nové, dosud jinde nevydané písně představují sice typické „kryštofovky“ a těžko něčím překvapí, ale ani ony nepodlézají vysoko nasazenou laťku chytré, nepodbízivé a přitom pořád ještě dostatečně posluchačsky vstřícné muziky a Krajčových vynalézavých metaforických textů.
Na jednotlivých deskách Kryštofa najdete i relativně tuctové, snadno zapomenutelné písně, tady se však takové de facto nevyskytují. Klobouk dolů!

Zlatý hřeb: Lolita, Ženy, Vodné stočné
Zní to jako: to skutečně nejlepší od Kryštofa

Body: