muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

ostatní10 nejoblíbenějších desek skupiny Kryštof

23.7.2010 | Autor: Ivan Ivanov | sekce: publicistika

Kryštof

Kryštof

Nápad pozvat do této rubriky víc lidí najednou, neboli celou kapelu, vzniknul velmi spontánně během rozhovoru se skupinou Kryštof ohledně nové desky Jeviště. Vedle mě seděli Richard Krajčo (zpěv), Nikos Petros Kuluris (sax), Nikolaj Atanasov Arichtev (basa), Nikolas Grigoriadis (trumpeta) a Ondřej Kyjonka (pozoun) a já jsem se neplánovaně stal svědkem velmi demokratické debaty ohledně výběru desek, které kluci poslouchali společně a na kterých se dokázali shodnout. Domnívám se, že i pro čtenáře bude zajímavé porovnat odpovědi různých lidi na stejnou otázku.

Pamatujete si na první desku, kterou jste si koupili?
Richard Krajčo: Pamatuju si to naprosto přesně. Byly to dvě desky, které jsem si koupil za vlastní peníze - Pyramida snů a Dávná zem od skupiny Oceán.
Nikos Kuluris: První moje deska byla Merkury Falling od Stinga. Koupil jsem si ji ihned po koncertě, na kterém jsem byl.
Nikolaj Arichtev: Na první desku jsme se s bratrem složili napůl. Bylo to na začátku střední školy a byla to ještě vynilová deska od skupiny Mňága a Žďorp, která se jmenovala Made In Valmez. Pak jsme s bratrem byli i na jejich koncertu v Tatranu a to možná byl můj vůbec první koncert.
Ondřej Kyjonka: První deska byla od skupiny Team, je na ní písnička Nebuď pes (album Team 3, 1990, pozn.autora)
Nikolas Grigoriadis: Byla to deska legendárního francouzského trumpetisty Guye Touvrona a díky té desce jsem se zamiloval do trumpety.

Jaké byly vaše muzikantské vzory?
Richard Krajčo: Obecně na mě měli vliv Priessnitz, britské kytarovky, U2 a The Cure. To byly kapely, na kterých jsem vyrůstal a poslouchal v době, kdy jsem začal skládat svoje první věci.
Nikos Kuluris: Můj vzor, kvůli kterému jsem začal hrát, byl Richard. To prostě nemůžu popřít. Moje začátky v hudbě jsou spojené s ním a dlouhodobě mě ovlivnil nejvíc.
Nikolaj Arichtev: Já jsem určitého basistu jako vzor nikdy neměl, neboť se mi líbí, když basa prostě funguje v kapele a šlape spolu s bubny. Sólové basisty jsem nikdy moc nemiloval. Bratr je starší a měl všechno dřív než já, učil mě hrát na kytaru, ukazoval mi akordy a byl vlastně takový můj vzor.
Ondřej Kyjonka: Vzory to tak úplně nebyly, ale oslovilo mě tehdy album Countdown To Extinction od Megadeth a líbil se mi projev Davea Mustaina.
Nikolas Grigoriadis: Miloval jsem Kurta Cobaina a Nirvanu a pak další můj idol byl trumpetista Winton Marsalis.

Na který koncert coby diváci nikdy nezapomenete?
Richard Krajčo: Koncert, na který v životě nezapomenu, je U2 v roce 1997 na Strahově, který odehráli v rámci turné PopMart Tour.
Nikos Kuluris: Nejkrásnější koncert jsem viděl předloni v divadle v Ostravě. Naprosto mě okouzlila židovská sefardská zpěvačka Yasmin Levy.
Nikolaj Arichtev: Asi na ty první koncerty, když jsem chodil v Havířově do jazz klubu na Priessnitz a mohl jsem si s nimi popovídat po koncertě.
Ondřej Kyjonka: Mě dostal nejvíc koncert Phila Collinse, který vyšel i na DVD pod názvem Live And Loose In Paris.
Nikolas Grigoriadis: Nezapomenu na koncert polské jazzové zpěvačky Anny Mariy Jopek, který byl v komorním prostředí klubu Parník v Ostravě a byla to tak krásná muzika, že mi běhal mráz po zádech.

10 nejoblíbenějších desek skupiny Kryštof

U2

U2

U2 - The Josua Tree (1987)

Zásadní album pro naši kapelu a určitě i pro spoustu jiných kapel na světě, kterým U2 určili nový trend, ze kterého čerpaly potom všechny kytarovky. Zároveň vše skloubili s poctivým písničkářstvím a napsali krásné skladby a touto deskou se stali světovou kapelou. Způsob, jak tady The Edge hraje na kytaru, je fakt ojedinělý a inspirativní.


U2

U2

U2 - Pop (1997)

Album, které bylo pro nás hodně objevné a přelomové, neboť taková kombinace rocku s taneční hudbou a písničkářstvím dohromady byla naprosto ohromující. U2 si takový experiment mohli dovolit, i když hodně lidí je za to odsuzovalo. Dodneška tu desku oceňujeme a říkáme si, že to byl neuvěřitelný počin. Hit Discothéque je něco, co Madonna zkoušela napodobit a jít tím směrem o mnoho let později.


THE PRODIGY

THE PRODIGY

THE PRODIGY - Music For The Jilted Generation (1995)

Co se týče kombinování stylů, velmi zásadní jsou The Prodigy. Jako první vlastně skloubili taneční hudbu s bigbítem. Po nich přišli Apollo 440 a Chemical Brother, ale The Prodigy zůstávají nepřekonaní. Líbí se nám i další album Fat On The Land, kde byly jako skladby jako Breathe a Firestarter.


PEARL JAM

PEARL JAM

PEARL JAM - Ten (1991)

Tady jsme hodně diskutovali, zda dát Ten nebo další album VS. To byla jejich první a vlastně díky hitům jako Jeremy a Even Flow i nejslavnější deska. Na začátku deváté dekády Pearl Jam s Ten a Nirvana s Nevermind byly dvě nejdůležitější kapely, i když Pearl Jam byli víc umělečtější.


NIRVANA

NIRVANA

NIRVANA - Nevermind (1991)

Byl to jedinečný okamžik, když se tato deska objevila. Byla zaobalena do tvrdšího hávu, ale písničky tam pořád vítězily. Když jsme vydali album Mikrokosmos, tak někdo napsal, že jsou to písničky z pancéře a s krajkou. U Nevermind to byly písničky s ostřím břitvy. Je to album, které je agresivní, zároveň křehké, má svoje kouzlo a kdyby Nirvana ještě existovala, stejně by tu desku nepřekonala.


RADIOHEAD

RADIOHEAD

RADIOHEAD - OK Computer (1997)

OK Computer je takový pravý opak americké kytarové vlny, jakou známé od Nirvany. Je to spíš alternativní album, které je zároveň písničkové a navazuje na éru takových posmutnělých britských kapel jako Joy Division nebo The Cure. Aspoň tou náladou určitě, i když v instrumentaci je jiné. Sdílíme názor, že In The Rainbow je album, které z dalších desek Radiohead má nejblíž k OK Computer, který zůstává nadčasovou deskou, jež bude aktuální i za dvacet let.


COLDPLAY

COLDPLAY

COLDPLAY - Parachutes (2000)

Tady by se dalo vybrat i víc desek od Coldplay, ale Parachutes je debut, kterým překvapili nejenom britský hudební svět, ale možná i sami sebe. Údajně to album nahráli jen za týden a potom se museli zavřít na půl roku do zkušebny, aby se Chris Martin mohl vůbec naučit zazpívat skladby živě stejně jako na desce, neboť přišel obrovský boom, se kterým nepočítali, a snažili se, aby vše bylo naprosto perfektní.


THE CURE

THE CURE

THE CURE - Wish (1992)

Zarputilí fanoušci The Cure mají radši jiné desky jako Pornography nebo Faith, vyloženě takové ty víc depresivní, ale Wish je pro nás deska, kde Cure byli naprosto na vrcholu, i z hlediska obsazení kapely i z hlediska tvorby. Wish je album hitů. Samé dobré skladby, které se dodneška hrají v rádiích. Krásná kombinace komerčnosti s dosavadním hudebním rukopisem kapely.


PRIESSNITZ

PRIESSNITZ

PRIESSNITZ - Freiwaldau (1992)

Jejich první deska, která tak trošku zapříčinila i vznik naší kapely. Skoro všichni členi Kryštofu na tom vyrůstali a líbila se nám nálada desky, texty, výraz, prostě všechno. Třeba Sny je písnička světově hitového kalibru a jedna z nejlepších, co Priessnitz vůbec natočili.


BUTY

BUTY

BUTY - Ppoommaalluu (1994)

Buty byli pro Kryštof velkým vzorem. Toto album ve spojení s fi lmem jim přineslo obrovskou slávu. I po letech, když si tuto desku pustíš, zjistíš, že instrumentálně, textově, a vůbec po všech stránkách je to bravurně odvedená práce. Ppoommaalluu je soubor nádherných písniček.

Psáno pro: časopis mGuide 2010/06

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/publicistika/10-nejoblibenejsich-desek-skupiny-Krystof~23~cervenec~2010/

Komentáře

celkový počet: 1

milanmilan2  LP

     
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.