12.5.2014 | Autor: Ivan Ivanov

Supraphon (40:72)
Kompilace balad, kterou sám sestavil Vladimír Mišík, nese všechny poznávací znaky tohoto domácího barda, jehož písně dávno zlidověly. Stačí pohled na obal, který opět pochází z dílny grafika Karla Halouna.

Vlastně se tentokrát jedna spíš o knihu v pravém slova smyslu než o běžný výběr písniček, protože kromě textů a jejich anglických překladů je zde i velký rozhovor s Mišíkem a sada grafik, původně vzniklých přímo pro jeho songy. Opravdu není nutné komentovat letité klasiky jako Proč ta růže uvadá, Stříhali dohola malého chlapečka, Variace na renesanční téma nebo ještě flamengovské Já a dým, stejně jako pozastavovat se nad básnickým odkazem Františka Gellnera, Václava Hraběte, Josefa Kainara, ale také třeba Jiřího Suchého nebo Jiřího Dědečka, jejichž verše Mišík zhudebnil.

Vystačíme si s konstatováním, že Královský večer není běžná kompilace dělaná na kšeft. Nový zvukový remastering, ilustrace a další zmíněné nadhodnoty z této desky, kterou lze brát jako svědectví doby, činí artefakt.

Zlatý hřeb: Variace na renesanční téma
Zní to jako: Kryl s dobře naladěnou kytarou a při chuti

Body: