18.2.2002 | Autor: Daniel Vojtíšek

Rhino/Warner Music (75:29)
V diskografickém oddíle článku o The Yardbirds v seriálu Zapomenutí nezapomenutelní (R&P 7 a 8/2001) byla autorem vyslovena stížnost na fakt, že v případě této skupiny neexistuje žádné vydání nahrávek, kde by něco podstatného nechybělo a něco zbytečného nepřebývalo. Tento stav je od podzimu loňského roku ve světě a od nového roku i u nás napraven. Konečně totiž bylo dosaženo shody se všemi vlastníky práv k nahrávkám The Yardbirds, jejímž výsledkem je tato dvojalbová kompilace.

Disk 1 mapuje období od počátků skupiny s Erikem Claptonem (s prvním kytaristou Tophamem The Yardbirds nic nenahráli) přes nejplodnější období s Jeffem Beckem až do rozchodu s prvním manažerem Giorgiem Gomelskym. Slavné LP Five Live Yardbirds, nahrané na koncertě v londýnském klubu Marquee, je zastoupeno čtyřmi skladbami, včetně proslulé Burnettovy Smokestack Lightning. Sám Chester Burnett alias Howlin' Wolf se údajně vyjádřil, že tuto nahrávku The Yardbirds považuje za definitivní verzi své skladby.

První dvanáctka skladeb, končící singlem For Your Love, představuje Claptonovu éru v šíři nedosažené na žádné dosavadní kompilaci.

Většina nejslavnějších skladeb éry Beckovy tvoří druhou polovinu prvního disku. Jsou tam všechny ty slavné (I'm Not Talking, Heart Full Of Soul, Shapes Of Things, New York City Blues, I'm A Man, Still I'm Sad atd.), doplněné o dvě rarity sice příšerné, ale nesporně zajímavé. Ve snaze prosadit skupinu kde se dá - jak ostatně popsáno v již zmíněném článku - zařídil Gomelsky nahrání dvou písniček italských autorů pro firmu Ricordi Dischi v souvislosti s festivalem v San Remu. Questa Volta, zpívaná Keithem Relfem italsky (!) se ovšem musela obejít bez Becka, jenž na ní odmítl hrát. K účasti na druhém strašlivém popěvku s názvem Paff... Bum se sice umluvit dal, ale mstil se neorganickým fuzzboxem. To by jeden neřekl, že se tyhle nahrávky vůbec někde zachovaly.

První třetina druhého disku opakuje skoro celé album The Yardbirds, známé též pod názvem Roger The Engineer s vynecháním závěrečných skladeb obou stran původního LP. Beckova éra končí na druhém disku siglem Happenings Ten Years Time Ago/Psycho Daisies a nahrávkou z filmu Zvětšenina Stroll On. Jsou to jediné skladby, kde jsou oba kytaristé, Beck i Page. Položky čtrnáct až třiadvacet dokumentují závěrečné období existence kapely a při jejich poslechu (celý obsah 2CD je totiž řazen přísně chronologicky) jasně vnímáme postupný rozklad skupiny. Až na excesy typu Ha Ha Said The Clown (již provařený hit Manfreda Manna se zpěvákem Mikem D'Abo) se sice nejedná o podřadný materiál, ale úrovně především druhé poloviny prvního disku zdaleka nedosahuje. Kompilace končí třemi sólovými nahrávkami Keitha Relfa, které jsou zajímavé daty vzniku: díky bohaté dokumentaci se dozvíme, že vznikly někdy uprostřed práce na nejambicióznějším projektu The Yardbirds, zmíněnému albu Roger The Engineer. Možná už tehdy Relf uvažoval, že se časem udělá pro sebe.

Sběratelsky hodnotná edice je doplněna poměrně tlustou knížečkou se spoustou jinak nedostupných fotografií skupiny a zasvěceným komentářem nedávno zesnulého amerického publicisty a hudebníka Cuba Kody. Není mnoho takových.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/02