26.7.2002 | Autor: Hynek Dedecius

NovaMute/Mute CS (58:42)
Německý elektronický koumal Thomas Brinkmann se na třetím výlisku svého alter ega Soul Center nešplhá do korun sekvojí ani nespouštído krasových propastí. Jeho středně rychlý, beatově pravidelný sound neponouká k tanci ani vzteku, mnohem spíše koketuje s netečností a zíváním. Disk v digipacku s rozkošným robotickým psíkem z velké části přináleží chilloutové místnosti kolem páté ráno, nevtahuje, nerozčiluje, neinspiruje... prostě je. Svým pověstným minimalistickým rukopisem tu Brinkmann nepodniká žádné postřehnutelné anebo přesněji postřehuhodné experimenty (kterých se nebál například v příspěvcích labelu Mille Plateaux), drží se možná trochu slabošsky při zemi a jemně vplouvá do nerušivých struktur na rozcestí techno/house/funky (nejhitovější 26 Chicky Boom) /dub (asi nejzajímavější hříčka I Know). Absence chytlavých motivů se podepisuje na nevýraznosti skladeb a nutí posluchače strkat nos hlouběji do stavebních prvků, ale co naplat, ani šňupání různorodých samplů nepřivodí podstatnější kýchání či záchvěvy vzrušení. Thomas se tentokrát zasekl v půli cesty.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/07