R.E.M.: In Time - The Best Of R.E.M. 1988-2003
12.12.2003 | Autor: Martin Zoul
Warner Music (76:15, resp. 61:20)
Patnáct let u jedné firmy! To se to kompiluje, když je z čeho vybírat a vaty je tak málo... Nemá cenu spekulovat nad tím, proč se na výběr dostala ta která skladba a proč byly jiné opomenuty. Jediná výtka tak putuje do Athens kvůli absenci Find The River - když už tracklist víceméně kopíruje koncertní repertoár z posledních let, neměla být závěrečná skladba z desky Automatic For The People opomenuta.
I tak má ale tahle kompilace dvě veliké přednosti: skvěle se poslouchá, a to ať už se váš oblíbený zpěvák jmenuje Michael nebo Eddie. R.E.M. jsou totiž všechno možné, jen ne otroky jedné písně. Téměř každá z osmnácti skladeb obstojí sama o sobě i ve společnosti ostatních kolegyň, sesbíraných ze sedmi řadových alb a dvou soundtracků. Snad jen What's The Frequency, Kenneth? tu trochu trčí, ale to by ostatně trčela skoro každá věc z alba Monster.
Druhou předností je výpravný booklet, který obsahuje záběry z klipů a povídání Petera Bucka o každé skladbě. Tak se například dozvíte, že natočení nejstarší skladby na výběru, kterou je All The Right Friends, trvalo kapele dvacet let, zatímco jedna ze dvou novinek s názvem Animal vznikla za pouhých patnáct minut a že původní název písně All The Way To Reno z desky Reveal zněl Jimmy Webb On Mars. Nevím, jak vám, ale mě to stačí.
A teď pozor: k limitované edici nákladu alba In Time je přiložen disk, obsahující živé nahrávky, demoverze a další podobné rarity, které sice každý správný fanoušek R.E.M. už někdy slyšel, rozhodně ale nezaškodí mít je všechny pohromadě na jednom CD. Tady je obzvlášť cenná je Buckova upřímnost - v bookletu klidně přizná, že se mu ta která věc zrovna dvakrát nelíbí. Kéž by podobně střízlivý přístup k vlastním skladbám měly i ostatní kapely!
Body: 









časopis Rock&Pop 2003/12








