27.5.2002 | Autor: Alex Švamberk

Nuclear Blast/M.A.B. / Music For Nations/M.A.B. (37:38 / 38:02)
Před deseti lety se Pro-Pain stali objevem scény tvrdé hudby, jejich debutové album Foul Taste Of Freedom přineslo nekompromisní směs hardcoreové přímočarosti s thrashovou úderností. Původnímu pojetí se nezpronevěřili ani na aktuálním Shreds Of Dignity. Skladby mají obrovský tah a přestože je rytmika žene vpřed, Pro-Pain nekončí u dusotu, jaký přináší úvodní The Shape Of ThingsTo Come. Čtveřice hybný základ často zpestří kytarovým sólem, která najdeme i v rychlých jízdách v čele s No Way Out. Tvorba Pro-Painje však pestřejší, i když jejím základem je drive a důraz, k nimž přispívá i energický pěvecký projev baskytaristy Garryho Meskila. Uprostřed titulní skladby skupina nečekaně zpomalí a ve zběsilém Gone Fishin' nejen střídá riffy, ale ještě nezapomene na mezihru. Přestože album Shreds Of Dignity představuje Pro-Pain jako dobře namazaný stroj, jemuž nečiní problémy pohybovat se ve vysokých obrátkách, najdeme na albu i valivé až vznosné Down For The Cause. Z vyjetých kolejí však skupina vybočuje jen výjimečně, byť Casualties Of War jsou rytmicky zajímavé, takže jde jen o další desku v řadě. Skutečnost, že Pro-Pain jsou až nebezpečně spokojenise stavem věcí, zdůrazňují nepříliš invenční sóla pokulhávající za propracovanými rytmy.

Revolver je sice sólovým projektem bubeníka Anteka z momentálně inaktivních Such A Surge, svou tvrdostí však mateřskou skupinu předčí. Důrazu Pro-Pain však - také kvůli přece jen nižším tempům - - nedosahuje, přestože Mortensenův zpěv je velmi naléhavý. Ani Revolver nezapomíná na sóla, ovšem metalové vlivy jsou v jeho tvorbě méně patrné. Nejenže kytarista Lutz Butch tolik neukazuje hbitost prstů - skupina také čerpá z odlišných zdrojů. Východiskemje jí sice opět hard core crossover, okořeněný ovšem noise a zkombinovaný se špinavým mot"rheadovkým rock'n'rollem, patrným ve What's My Name. Album The Unholy Mother Of Fuck, produkované Tomasem Skogsbergem, podepsaným pod deskami Backyard Babies a Hellacopters, zní moderněji než novinka Pro-Pain. Také je pestřejší - vedle motorkářských kousků se na něm objevuje i rychlá Coffeine Pill a hutné noisevé 1987. Byť Revolver oplývá důrazem a nechybí mu ani tah, sevřenost Pro-Pain postrádá.

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/05