Petr Linhart: Autobus do Podbořan
6.7.2010 | Autor: Leoš Kofroň
Indies MG (50:16)
Petr Linhart ze skupiny Majerovy brzdové tabulky na svém druhém sólovém albu pokračuje v písničkových příbězích, které se vážou k určitému konkrétnímu místu, objektu, události či pověsti. Podobná koncepce místopisných písniček je ostatně vlastní i jeho kapele MBT, i když s ní se většinou vydával po dávných stopách Keltů, kdežto sám se obrací k relativně nedávné minulosti (viz třeba oprášená vzpomínka na ztracenou lásku z konce války v Helze Braun) či se jeho písně tematicky vážou k náladě, kterou vyzařují různá místa především východního Karlovarska, kde Linhart často přebývá. Atmosféra těsně nad ránem při čekání na první autobus (titulní píseň), prázdná továrna, zatopené doly, opuštěný pustnoucí sad - tam všude muzikant nachází výrazný Genius loci a dokáže ho přetavit do nálady komorně zklidněných, nostalgickým smutkem protkaných písní, jimž svým nepěveckým pološeptem a ráčkováním ještě dodává punc nezaměnitelnosti. Jestliže booklet, nápaditě koncipovaný ve stylu jízdního řádu ČSAD na trase Ležky-Podbořany-Žatec, má jedinou nevýhodu, a to, že platnost údajů o příjezdech a odjezdech je časově omezená, pak se to ale určitě netýká čtrnáctky skladeb v něm.
Zlatý hřeb: Crowna, Helga Braun
Zní to jako: Svérázná hudební místopis made in Petr Linhart
Body: