23.12.2007 | Autor: Petr Korál

Indies Scope Records (37:01)
Kultovní moravská skupina Prouza na podzim, po neuvěřitelných 15 letech od vydání druhého alba Ve dne v noci, přišla s novou nahrávkou. V nynější sestavě samozřejmě citelně chybí charismatický frontman Tomáš Hampel, ale kupodivu zase ne až tak extrémně, jak by se dalo čekat – kytarista Karel Mařík totiž zpívá podobně ležérním stylem. Dnešní Prouza však zní jinak nejen kvůli jinému zpěvákovi, ale částečně též hudebně. Což je logické: přece jen, nepíše už se rok 1990 a i kytarový rock prošel určitým vývojem. A ani současná tvář souboru nepůsobí vůbec špatně, natož odpudivě, třebaže nemá takový rajc a punc novosti a překvapivosti jako kdysi.
Zakopaný psík vězí spíš v tom, že samotné písničky nejsou (především stran melodických nápadů) zdaleka vždy náležitě silné. Jinými slovy, natolik hymnické songy, jaké zdobily první dvě desky původní Prouzy (a že se to tam jimi hemžilo!), tu zkrátka nenajdete. Ovšem v zájmu objektivity nutno připustit, že třeba skladby Černou barvou, Cestou domů a hlavně Dokola za nimi kráčejí jen o pomyslný krůček pozadu.

Zlatý hřeb: Dokola
Zní to jako: nikoliv marný, leč zároveň ani nijak zvlášť úchvatný comeback někdejších hrdinů kytarové scény

Body: