24.8.2004 | Autor: Michal Husák

Pokud jsou počty správné, Audio 136 je již osmou studiovou kolekcí polských Moonlight, jejichž akční rádius stále víc dává zapomenout na gotickometalové začátky v roce 1991. Firma dnes jejich tvorbu škatulkuje jako atmosférický rock, ale žádný terminus technicus nemůže ani zdaleka vystihnout jedinečné souznění emotivna s hráčskou a aranžérskou vynalézavostí pětice, v jejímž čele stojí za všech okolností rozeznatelná zpěvačka Maja Konarska, nicméně ostatní hrají srovnatelně důležitou úlohu. V jediné skladbě dokáží Moonlight proletět od komorního elektronicky akustického pábení přes nenápadně najazzlé figury až k explozivně intenzivnímu chvění ne nepodobnému norským Madder Mortem. Další skladba skrývá artrockovou mezihru atd. Jen vzácně se vyklube odkaz dříve často předhazovaných The Gathering (Kontakt).

Především však stále hovoříme o jasně uchopitelných, precizně vytvarovaných písničkách, jimž Majin polštinu a angličtinu střídající hlas dodává potřebnou transparentnost i pro méně hloubavého posluchače a skvělý zvuk naopak nechá vyniknout všudypřítomným perličkám pro ty nejnáročnější. Ačkoliv úvodní introdukce vykreslí rozverně zlověstnou melodii z filmu Rosemary má děťátko, nálada alba není nijak zasmušilá nebo dekadentní. To jen kapela napíná a dráždí záchvěvem nejistoty a tajemna. Uměla to ostatně vždycky.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/08