20.1.2005 | Autor: Jindřich Göth

X Production (69:03)
Potemnělé zvuky syntezátorů, mlha, kouř, chlad. Stylizované fotografie v bookletu, zadumaný vokál deklamuje texty s obraty jako I'm passing by the land of dark...Leave me in the forest/I'll never see the light... I wanted to fly to the dark, jako by autor textů nevědomky potvrzoval prohlášení Vince Clarka (Erasure) o obratech a slovech, které potemnělé elektronické kapely musí používat, neboť znějí patřičně cool.
Lakeside Church se vší silnou snaží, sází volnější tempa, pracují s poněkud odlišnými harmoniemi, ale co naplat, ti Depeche Mode jim z toho občas trčí jako sláma z bot. Jistě to není tak bezohledná vykrádačka, jakou na svém poslední albu předvedli Camouflage, ale je to zkrátka tam. Není to však jediný faktor, nad kterým se posluchač ošije: Lakeside Church sice chvályhodně pracují s atmosférou, ale chybí jim cit pro nosnější melodické linky. Skladby se slévají v jednu, je těžké se v nich orientovat. A k tomu ta stopáž... Méně by někdy bylo více.
Na druhé straně je však nutno přiznat, že v kontextu tuzemské scény jsou vlastně Lakeside Church do značné míry originálním tělesem. Byť vycházejí z temného synthi-popu, má jejich hudba vlastní osobitou atmosféru a neuchyluje se k buranskému kopírování typu Datwerk či Monte Rosa velmi neblahé paměti.


Body: