26.11.2002 | Autor: Daniel Vojtíšek

Sanctuary/Panther (53:19)
Dobré desky nemusí být vždy sestaveny jen z původního materiálu. V záplavě různých 'poct´ některým starším, slavnějším, případně už nežijícím umělcům působí počin Joan Osborne už na první poslech sympaticky. Zpěvačka tentokrát zcela rezignovala na vlastní tvorbu a splnila si dlouhodobou touhu vyseknout poklonu některým soulovým skladbám a jejich interpretům, popř. autorům (mj. I´ll Be Around - The Spinners, Think - Aretha Franklin, How Sweet It Is - Marvin Gaye, These Arms Of Mine - Otis Redding a War - Edwin Starr). Pukrle se jí zdařilo tu více, tu méně. Osborne je víc doma v jemných baladách (How Sweet It Is), shufflům zase umí dodat potřebné napětí (Smiling Faces, v duetu s Isaacem Hayesem). Nadupané Think Arethy Franklin se jí zdařilo už méně. Královna je holt královna a i když nejsme legitimisty, meli bychom být k sobě oto přísnější. Reddingova These Arms Of Mine je ovšem zazpívaná výborně a originálu se přinejmenším vyrovná.

V takovém výběru nelze samozřejmě vynechat Stevieho Wondera, leč jeho Love´s In Need Of Love Today je normální pop, majícíse soulem společnou jen autorovu barvu kůže. Na druhou stranu, kdyby jen pop byl pořád tak kvalitní jako tohle... Trošku záhadná je přítomnost Hendrixovy Axis: Bold As Love. Mrtvého génia netřeba považovat za nedotknutelného, ale zatím se nikomu nepovedlo s jeho odkazem naložit tak, aby se nám do toho pořád nevkrádal neopakovatelný originál. Nezdařilo se to ani Joan Osborne.

Zato War Edwina Starra je udělaná skvěle. Tam, kde Starr a po něm i Bruce Springsteen expresivně křičeli do světa svou nenávist k zabíjení, vystačí Osborne s tichou výčitkou.

Také za to, že Joan Osborne vytáhla pozapomenutý singl Sly And The Family Stone Everybody Is A Star se zaslouží jí poděkovat.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/11