22.6.2002 | Autor: michal nanoru

BMG (63:47)
Předenesu vám svůj názor na situaci a pak budeme hlasovat, jestlije smutná, nebo spíš vtipná. Best of Gladiator se začíná prodávat zrovna, když umírá Layne Staley (vybral si dobu, kdy už to vůbec nebylo cool), kdysi asi největší vzor těchto Slováků (jo, bylo by jich víc, taková Izba č.6, ach jo, nač jsou copyrighty?). A na vás je, abyste rozhodli svými telefonáty, zda je lepší desetiletá zaháknutost na háčku a opuštěný se nechat najít po dvou týdnech mrtvolného rozkladu nebo stát se tím, čím je nyní Gladiator. Bývalou výbornou vlaštovkou, tak rychlokřídlou, že stihla reflektovat grunge a crossover uvnitř hranic Česka a Slovenska mezi prvními. Vlaštovkou, která se posléze převlékla za papouška, zahodila angličtinu (tam bude zakopaná ta mrtvá vrána) a ostré riffy a s čile mrkajícíma očkama přihopkala sednout si na bidýlko k sentimentálně melodickým poprockům typu PaËa Habery. Taková srovnání, jako poskytují best of, bolívají. Grácie, kterou nás obloudili osudové spříznění Support Lesbiens, Gladiatoru imperátor odepřel. Křivka originality, nápadů a čerstvosti singlů jejich pěti desek drží za ruku trajektorii Niagarských vodopádů. Kdyby průměr měl dvě ruce a hlavu a zrovinka se mu chtělo být kapela, mohli by Gladiator už konečně na odpočinek. Jenom nevím, jak by vypadal na plakátě, který je jednou celou stranou bookletu. Gladiator tam připomínají Layna Staleyho v současné podobě.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/06