Dick Gaughan: Prentice Piece
19.1.2003 | Autor: Jiří Moravčík
Greentrax/Pohodlí (50:09 & 57:18)
Člověk si sice marně láme hlavu, proč skotského národního barda stavěného na roveň Martina Carthyho a Boba Dylana v tuzemsku skoro nikdo nezná, notabene, když jsou jeho výborná alba u nás běžně k dostání. Na druhou stranu, kdo ve Skotsku slyšel o Vladimíru Mertovi - nikdo jiný mě od nás v souvislosti s všeumělem Gaughanem ani nenapadá.
Gaughan má několik tváří: tradiční (ve vysoce ceněnné kapele The Boys Of The Lough upoutával kdysi pozornost kytarovým uměním); folkrockovější (ve vlastních Five Hand Reel a Clan Alba skoro vším) a osamocenou, kdy sedí na pódiu pouze s kytarou. Několik jeho desekuž také oprašují v edinburghském muzeu, najmě Handful Of Earth z jednaosmdesátého, a skoro všechny z 90. let: Redwood Cathedral, Sail On. Ne vždy spoléhá sám na sebe a převzít skladbu pro něho není problém, umí si v nich najít pevný bod, vcítit se do cizích veršů; milované skotské a irské lidovky nebo písně Richarda Thompsona, Woody Guthrieho, Phila Osche či Briana McNeilla pak filtruje přes sebe sama. Má velmi příjemný, nosově zabarvený hlas, v případě, že ho doplňují například dámy z The Poozies, pak lehce cohenovsky neodolatelný.
S tímto reprezentativním dvojalbem mapujícím tři dekády se nám Gaughanovy osobitosti dostává jako na talíři. Zvlášť proto, že producent Ian Green dostal svolení využít nahrávek i od značek Topic a Wundertte a tudíž mohl brousit hluboko v 7O. letech, odkud pocházejí především Gaughanovy nevšední úpravy skotských autorů z předminulého století. V Games People Play, příspěvku Joe Southa z vynikajícho alba Different Kind of Love Song, poprosil o doprovod členy Fairport Convention a zpěvačku Judy Sweeney; jindy se mu po bok postavil Andy Irvine s niněrou a Floores o The Forest je hned o něčem jiném; skvěle zní i Land Of The North Wind od Allana Taylora s početným sborem a harfou Mary MacMaster. A tak je to s jednadvaceti skladbami pořád, včetně ukázek se zatím posledního, hodně chváleného alba Outlaws & Dreamers z loňského roku. Dick Gaughan je zkrátka Pan někdo.
Body:
&musiQ 2003/01