Průvodce inteligentního čtenáře po českých hudebních serverech
25.4.2004 | Autoři: Adam Javůrek, Martin Zoul | sekce: publicistika
Internetová hudební publicistika koexistuje v českých zemích vedle své klasické papírové podoby zhruba od druhé poloviny devadesátých let, kdy začaly vznikat první specializované servery. Některé dávno zanikly, další fungují navzdory nejrůznějším obtížím dodnes. Jaká je kvalita českých hudebních webů? Kdo jsou lidé, kteří za nimi hudebními weby stojí a proč toho ještě nenechali, když si u nás nelze tímto způsobem vydělat ani na připojení k internetu? Odpovědi jsme pro vás hledali s Adamem Javůrkem, šéfredaktorem serveru Mediar.cz a autorem blogu Nárazník.
Český čtenář si může vybírat z velmi široké škály domácích hudebních serverů - to je ta nejdůležitější a dobrá zpráva. Jenže jinak mají hudební weby své mouchy. Jaké jsou nejčastější chyby?
1.Redakční práce
Hudební servery fungují jako farma na publicistické talenty, jenže ne každý autor se dokáže sám zlepšovat. Většina začínajících psavců by potřebovala dohled editorů, kteří by jim nekvalitní články otloukali o hlavu. Avšak o tom nemůže být ani řeč: provozovatelé webů nemají na editování článků čas (server je neživí) a autoři by se jim brzo rozutekli tam, kde je nikdo "neotravuje".
Publicisté si navíc často neuvědomují, že psaní na internet se řídí jinými zákonitostmi než psaní do tištěného časopisu: článek delší než pět tisíc znaků je k neučtení, delší texty se musí rozdělit, dlouhé řádky jsou také únavné, důležité pasáže je nutno zvýraznit.
2.Technické provedení
Provozovatelé serverů možná milují hudbu, ale nerozumí internetu a tvorbě stránek. Většina webů má zoufale zastaralý design a stránky se někdy zobrazují nekorektně. Pokud máte jiný prohlížeč než ten nejmasovější (tj. Explorer) nebo používáte úplně jiné rozhraní (PDA, mobil), víte své. V Česku neexistuje jediný hudební web, jehož stránky by byly po technické stránce v pořádku.
I servery se dostávají do pozice "establishmentu" a musejí čelit sociálním a technologickým změnám. Bohužel na ně nereagují zrovna nejpružněji. Chybí zde podpora nových formátů pro syndikaci obsahu (ta čtenáři umožňuje prohlížet si na jednom místě titulky ze všech různých serverů) a málo se experimentuje. Co třeba takhle fotoreportáž z koncertu publikovaná v reálném čase? Nebo stejně bezprostřední report z festivalu psaný SMS zprávami?
3.Multimedialita
Psát o hudbě je jako tancovat o architektuře, říká jeden slavný bonmot. Tištěné časopisy opravdu často píší o muzikantech, jejichž hudba je těžko dostupná. Weby mají zdánlivě snadnější pozici. V ideálním světě by mohly ke každé recenzi přihodit odkaz k hudebním ukázkám. To se neděje hlavně vinou vydavatelství, která internetová média úplně ignorují (nedávají recenzní výlisky), nebo podceňují. Situaci snad změní internetové labely, jež jsou progresivnější a navíc potřebují internetová média mnohem více, jelikož je pro změnu ignoruje tisk.
Dobrou práci už nyní dělá FreeMusic.cz, který nabízí dva a půl tisíce mp3 souborů od převážně amatérských hudebníků.
4.Časová náročnost
Velká část serverů začala s nadšením, které ale den ode dne sláblo. Pravidelné psaní a aktualizování serveru je časově náročné. A přitom existuje krutý zákon: uspět může jen pravidelně (nejlépe denně) aktualizovaný web.
Všechny problémy mají jeden společný jmenovatel: chybějící peníze. Z poloviny je to pravda a z poloviny výmluva, každopádně situace se jen tak nezlepší. Trh je zoufale malý a drtivá většina provozovatelů hudebních serverů si nikdy nevydělá ani na měsíční poplatky za internet.
Take it or leave it.
Vizitky:
Techno.cz (www.techno.cz)
Techno.cz je dlouhodobě nejsilnějším hráčem na poli českých hudebních webů. Vzniklo v roce 1997 s cílem vytvořit doposud neexistující médium o taneční hudbě. "Pocitově se nejvíce ztotožňujeme se styly jako techno, drum'n'bass, breakbeat, electro, progressive, psy-trance," píše v e-mailu jeden z provozovatelů Dan Kafka, občanským povoláním obchodní ředitel agentury se zaměřením na nová média. Díky výraznému brandingu neboli podpoře značky je logo serveru obzvlášť v sezóně letních festivalů nepřehlédnutelné. Největší úspěch přinesly stránkám pohotově doplňované partylisty a fotogalerie (zpravidla s fotografiemi více autorů z jedné akce).
Musicserver (www.musicserver.cz)
Typ stylově všežravého hudebního serveru, jehož zaměření popisuje šéfredaktor Honza Balušek slovy "od nejtvrdšího bulváru přes normální mainstream po články o nepříliš známých kapelách". Své si tu prý najde dvanáctiletá milovnice Esa i šedesátiletý příznivec Rolling Stones. Co se týče žánrů, uzavírá se Musicserver podle Baluška pouze vážné hudbě a dechovce, velmi okrajově se pak zabývá country a folkem. Díky naprosté otevřenosti hlavnímu proudu má Musicserver výjimečné vztahy s hudebními vydavatelstvími, probíhá tu řada soutěží o cédéčka či vstupenky na koncerty a také reklamy se na stránkách vyskytují častěji. To je sice dobré pro provozovatele stránek, méně už však pro jejich čtenáře (zvlášť ty s pomalejším připojením). K webu patří také sekce empétrojek, která v době začátků Musicserveru před čtyřmi lety tvořila hlavní náplň jeho obsahu, dnes jde spíš už jen o doplněk k recenzím, novinkám a dalším článkům.
Rave.cz (www.rave.cz)
Druhý největší specializovaný hudební server a třetí vůbec vznikl jako platforma uvnitř stránek Techno.cz, od kterých se osamostatnil na jaře roku 2000. Podobně jako v případě bývalého mateřského webu točí se i obsah Rave.cz kolem tanečních parties a všeho, co s nimi souvisí. Najdete tu tedy partylisty, reportáže z akcí a samozřejmě nezbytné fotogalerie. "Fotky jsou důležitou součástí těchto webů. Lidi se na sebe rádi podívají. Na webu není prostor na nějaké analýzy, od toho jsou papírové časopisy," říká jeden z provozovatelů serveru Zdeněk Pospíchal. Podle interního průzkumu tvoří asi třetinu čtenářů lidé z jižní Moravy, následuje Praha a poté zbytek republiky. Tomu odpovídají také nejčastěji zastoupené žánry, neboť na východ od našeho hlavního města se tradičně pěstují spíš tvrdší styly taneční hudby. V letech 2001 - 2003 vycházela také papírová obdoba Rave.cz, kvůli finančním problémům ale loni na podzim zanikla. V dohledné době čeká server inovace vzhledu, do budoucna se uvažuje o honorování článků, které by k psaní pro web přilákaly nějaké zkušenější novináře.
Freemusic (www.freemusic.cz)
Největší český multižánrový hudební server funguje od konce roku 1999. Původně ovšem sloužil především jako platforma pro prezentaci začínajících kapel. Bohatě zastoupenou sekci empétrojek tu najdete dodnes, postupně se ale těžiště webu přesunulo směrem k publicistice a dnes tu najdete recenze desek, kalendář akcí, pozvánky na koncerty a následně reportáže z nich apod. Kromě středního proudu a extrémních odnoží některých stylů se Freemusic neuzavírá žádným žánrům, vzhledem k preferencím redaktorů ale převládá určitý alternativní pohled, do něhož se vejdou Našrot i The Cinematic Orchestra. V současnosti je web nerozlučně spojen s osobou Pavla "Ovse" Ovesného, který pracuje jako produkční a dramaturg v čítárně Unijazzu, což se s prací pro Freemusic částečně doplňuje. V blízké budoucnosti by se ale Oves chtěl věnovat stránkám naplno, s čímž je spojená profesionalizace a do jisté míry zkomerčnění (ve smyslu zapojení do reklamních struktur) serveru.
Czechcore (www.czechcore.cz)
Zástupcem serverů zaměřených na tvrdší hudbu jsou v našem průvodci stránky Czechcore.cz, které vznikly v roce 1999 jako hlavní pozorovatelna dění na domácí hardcoreové scéně, k čemuž se později přidaly novinky ze zahraničí, recenze desek apod. "Dělání takového webu je způsobem, jakým podporovat existenci téhle scény," říká jeden z redaktorů s přezdívkou Bena (na začátku e-mailového rozhovoru mě upozornil, že vzhledem k neexistenci nějaké redakční hierarchie s šéfredaktorem na vrcholu pokládá za bezpředmětné, aby na otázky odpovídal pouze za sebe). Těžko si představit, že by takový server vznikl z jiného popudu než čistě pro zábavu: na provoz webu se redaktoři skládají, cédéčka na recenze si opatřují různými cestami sami a propagaci webu neřeší, protože - teď přijde Benova parafráze - kdo se na hardcoreové scéně pochybuje, je s jeho existencí obeznámen a informovat lidi zvenku nemá cenu.
InternetFOLK/I-Folk (www.ifolk.cz)
V době, kdy budete číst tyto řádky, už bude pravděpodobně nejstarší český hudební server InternetFOLK minulostí a nahradí ho na nové adrese a s novým kabátem I-Folk. Jeho šéfredaktorem je Pavel Rada, správce a dramaturg Divadla za plotem v pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích. Kdysi chtěl začít vydávat časopis schopný konkurovat Folk & Country, jedinému papírovému periodiku píšícímu o těchto spřízněných žánrech. Z propočtu nákladů a návratnosti investic mu ale vyšlo, že je takový podnik nereálný a tak místo toho rozjel časopis na internetu. První číslo vyšlo v září 1996 na legendárním freehostingovém serveru Geocities už tehdy pod hlavičkou InternetFOLK. Folková hudba tvoří převážnou část obsahu stránek, zbytek tvoří trampské písně, country a okrajově ještě jazz a blues. Kromě klasického schématu novinka-reportáž-rozhovor najdete na serveru také sekci empétrojek, kde jsou v současné sobě ukázky tvorby asi třiceti kapel. Další službou pro kapely je nabídka hostování vlastních stránek za symbolický poplatek. Od ostatních webů se InternetFOLK liší především periodicitou obsahu, takže například články jednoho autora na konkrétní téma tu najdete vždy ve stejný den v týdnu.
FOLKtime (www.folktime.cz)
Jediný přímý konkurent InternetFOLKu za ním zaostává o pár desítek čtenářů a také po grafické stránce má ještě co dohánět, překonává ho ovšem nabídkou služeb. Podle šéfredaktora Vladimíra Konopase vznikl na podzim roku 1999 jako portál, kde by se potkávali posluchači, hudebníci, pořadatelé a všichni kolem folkové hudby. S tím souvisí i rozsáhlý kalendář akcí, který lze na serveru najít vedle dalších služeb jako jsou povídky, zpěvník a obvyklá sekce empétrojek. "Spíš než magazín s úzkým okruhem přispěvatelů se snažíme dělat informační server," říká Konopas, který jinak pracuje v reklamní agentuře. FOLKtime se zaměřuje obecně na veškerou akustickou hudbu, zajímá ho tedy i jazz a blues. Uzavírat se do folku by prý bylo kontraproduktivní, protože se v dnešní době posluchači více zaměřují na žánrové přesahy. Loni si server vyzkoušel on-line zpravodajství z festivalu Zahrada.
Musicsite (www.musicsite.cz)
Jeden z nejstarších hudební serverů na českém internetu je dítětem Richarda Ulrycha, kterého živí soukromá firma na poskytováním internetových služeb. Počátky stránek v roce 1996 jsou spojené s tehdejšími redaktory Rock & Popu, místo publicistiky se ale Musicsite orientoval na kratší zprávy z domova i ze zahraničí a podporu začínajících kapel. Oproti některým ostatním stránkám sice nenajdete empétrojky přímo na serveru Musicsite, vynahrazuje to ale množství odkazů, které tvořily a tvoří jeho důležitou součást. Žánrově se web vyhraňovat nehodlá, brání se pouze zařazováním informací o českém středním proudu, což je opět dáno hudebním cítěním redaktorů. Kromě prohlubování dosavadních aktivit (víc prostoru začínajícím českým kapelám, větší sekce odkazů na zajímavé stránky, víc rozhovorů) slibuje Musicsite na letošní rok novou grafickou úpravu a vznik rubriky věnované hi-fi elektronice.
Kádrové dotazníky:
Kolik lidí se podílí na chodu serveru a kolik máte píšících autorů?
Techno.cz (Dan Kafka): Redakce je poměrně rozsáhlá, celkem čítá i s fotografy na 30 lidí.
Musicserver (Honza Balušek): Beze mě jako šéfredaktora a Michala Novotného jako technika a de facto majitele serveru by to asi nešlo. Ještě s námi úzce spolupracuje webdesigner Patrik Bajer. Co se týče autorů, napočítal jsem během prosince a ledna články od 21 lidí.
Rave.cz (Zdeněk Pospíchal): Jeden kluk to dělá celý den a je za to placený, dva další se starají o editaci. Píše pro nás asi třicet lidí, žádný z nich není profesionál.
Freemusic (Oves): Na hlavní úrovni jsou to tři lidé, užší jádro tvoří pět šest lidí a potom máme dalších asi 30 externích spolupracovníků a pár na jednorázové výpomoci.
Czechcore.cz (Bena): Czechcore.cz team tvoří šest lidí, kteří se starají o vlastní chod webu plus asi dalších sedm lidí sem přidává své články. Někteří z přispěvatelů píší zároveň pro jiné weby nebo dělají tištěné ziny. Na webu máme rozsáhlou fotogalerii, do které může přispět nějakým snímkem kdokoli, žádné vlastní fotografy ale nemáme.
InternetFOLK/I-Folk (Pavel Rada): 9 stálých redaktorů, 1 technický guru a pár externistů. David Jirků píše do časopisu o golfu a někteří další píší do Folk & Country. Profesionálním novinářem ale není nikdo. Fotíme si sami, od sponzora jsme získali dva digitální fotoaparáty, které mezi námi kolují.
FOLKtime (Vladimír Konopas): Jsme tři a k tomu máme mezi pěti a osmi redaktory podle roční doby. Stálé fotografy máme dva, ale využíváme jich mnohem víc. Máme vlastní archiv a snažíme se, aby ke každému článku nebyla jen ilustrační fotka z internetu.
Musicsite (Richard Ulrych): V současné době děláme server tři.
Provádíte korektury?
Techno.cz: Pouze částečně a je to naše slabá stránka (ostatně jako skoro všech internetových médií).
Musicserver: Všechny články, kromě příspěvků na weblogu koriguju já. Hodně dbám také na stejnou formu článků, obrázků atd.
Rave.cz: Při zadávání články procházíme.
Freemusic: První korekturu dělám já, když vkládám články do systému. Občas je třeba některé články zaoblit, protože k nám píšou i autoři bez nějakých velkých zkušeností a je to znát. Jazykové korektury probíhají až dodatečně, když už je článek uveřejněný.
Czechcore.cz: V našem jádru nemáme nikoho, kdo by měl hlavní slovo a diktoval, co a jak má být napsáno. Text má vždy takovou podobu, jakou mu dal jeho autor.
InternetFOLK/I-Folk: Obsahové korektury neprovádíme. Mívali jsme korektorku, teď se snažíme hlídat si to sami a někteří redaktoři si ale opravují hrubky navzájem.
FOLKtime: Provádíme dvoustupňovou korekturu. Poprvé když článek obrdžíme a podruhé při editaci. Nikdo z nás není jazykově vzdělán a nedělá to profesionálně, na internetu se ale naštěstí dají chyby opravit dodatečně.
Musicsite: Máme ve firmě kolegyni, která provádí korektury.
Vyplácíte autorům honoráře?
Techno.cz: Ne vždy, záleží na typu článku a na domluvě s redaktorem. Obecně se ale snažíme redakci profesionalizovat.
Musicserver: Platíme za novinky, reporty z koncertů, rozhovory a články (tak označujeme různé úvahy apod.). Recenze pro nás píší autoři výměnou za nosič. Za příspěvky na weblogu neplatíme nic.
Rave.cz: Honoráře zatím nevyplácíme, do budoucna o tom uvažujeme.
Freemusic: Honoráře neplatíme, protože nemáme žádné příjmy.
Czechcore.cz: Práce pro Czechcore.cz je pro nás především zábava. Není to web komerční, tudíž z něj nemáme ani žádné finance.
InternetFOLK/I-Folk: Všichni, kteří pro nás píšou to berou jako koníčka a spíš se na náklady skládají než že by za to něco dostávali.
FOLKtime: Server je absolutně neziskový, takže pro nás pracují nadšenci, kteří píší za vstup na koncert nebo cédéčko.
Musicsite: Platíme autory paušálně.
Kolik vás provoz serveru stojí?
Techno.cz: Náklady na provoz HW serverů a připojení jsou v porovnání s celkovými náklady minoritní. Celkovou částku z pochopitelných důvodů nebudeme uvádět, ale není rozhodně malá. Provoz celého webu je financován z příjmů z reklamy a doprovodných aktivit jako prodej lístků a merchandise, ko-produkce akcí a další služby.
Musicserver: O tom se mi nechce až tak moc mluvit, živí nás reklama a paušální platby.
Rave.cz: 10 - 15 000 měsíčně, což pokrýváme příjmem z reklamních bannerů, od pořadatelů akcí, méně často si u nás zadá reklamu nějaká firma.
Freemusic: To nedokážu přesně říct. Jediný větší náklad je připojení serveru na síť a potom poštovné a administrativa obecně. Náklady asi nejsou vysoké, přesnou částku ale nevím.
Czechcore.cz: Provoz webu stojí měsíčně cca 1500 korun. Do loňského roku jsme se vždy snažili najít způsob, jak zajistit chod webu bez placení hostingu, ale přenosy dat už byly příliš velké a často docházelo k výpadkům serveru. Nynější verze webu nemá vyřešený bannerový systém, na základě kterého by mohla fungovat placená reklama. Náklady na provoz si proto dělí členové Czechcore.cz teamu mezi sebou.
InternetFOLK/I-Folk: Náklady jsou jednak papírové a jednak skutečné. I-Folk hostuje na serveru, který provozuje jeden z šéfů FolkTIMEu a neplatíme mu nic. Čistý provoz je tak kolem pěti tisíc ročně, pokud nepočítám třeba náklady na benzín, když jedeme někam na koncert.
FOLKtime: Provozujeme i webhosting, čímž se náklady snižují. Přesná čísla ovšem neznám.
Musicsite: Když odečtu svůj čas tak nás provoz stojí řádově pět tisíc měsíčně, a to jsou jenom honoráře.
Jak probíhá propagace stránek?
Techno.cz: Formou naší fyzické přítomnosti na akcích a "obrandováním" členů redakce (trička, mikiny, bundy apod.).
Musicserver: Barterujeme reklamu s Ultramixem, Xmagem, Musicem, asi půl roku jsme totéž dělali i s Reportem. Dále máme samozřejmě výměnné bannery, odkazy na jiných webech, loga na plakátech různých akcí a ledacos jiného.
Rave.cz: Měli jsme barterové smlouvy, ale upustili jsme od nich. Návštěvnost hudebních serverů stagnuje a nové čtenáře by nám to těžko pomohlo získat.
Freemusic: Zatím není taková, jak bych si jí představoval. Doufám, že se to zlepší, až budu Freemusic dělat na plný úvazek. Máme nějaké barterové smlouvy, k tomu trička, samolepky...
Czechcore: Náš web cíleně nepropagujeme.
InternetFOLK/I-Folk: Máme barterovou smlouvu s Indies, naše stránky se účastní výměnného reklamního systému. Koná-li se nějaký festival, o kterém jsme psali, visí tam náš banner a rozdáváme na něm letáky. Jednou za čtrnáct dní také probíhá na Radiu Proglas pořad věnovaný InternetFOLKu.
FOLKtime: Běžnými způsoby jako jsou loga na přebalech CD nebo na vstupence, výměnné bannerové kampaně, vyvěšení plachty na koncertě, letáky...
Musicsite: Spolupracujeme s výměnným systémem Adrenalin, před časem jsme měli reklamy v Rock & Popu, rozsáhlejší kampaň ale nikdy neproběhla.
Jaké máte vztahy s hudebními vydavatelstvími?
Techno.cz: Spolupracujeme se všemi hlavními promotéry a labely, které mají na taneční scéně nějaký zvuk a na vztahy si nemůžu stěžovat.
Musicserver: Je to uzavřené kolečko: jsme víc otevření mainstreamu a k tomu máme dobrého webdesignera, takže k nám chodí víc lidí, vydavatelství nám dávají na recenze víc desek, tudíž prodáme víc reklamy a máme na víc článků.
Rave.cz: Recenze pro nás píšou kluci ze dvou obchůdků na desky ze svých zásob, takže s firmami nejednáme.
Freemusic: Malá vydavatelství nám desky nabízejí víceméně samy, někteří o naší existenci neví, ale vycházejí nám vstříc poté, co se jim ozvu. Co se týče velkých firem, tak tam je to horší, většinou to ale záleží na konkrétních lidech, kteří mají komunikaci s internetovými médii na starosti. Leckde mi rovnou řekli, že máme malý vliv a radši budou desky cpát do společenským magazínů než na specializovaný hudební web.
Czechcore.cz: Každý redaktor má rád trochu jiný styl muziky a když se nám dostane do rukou deska, která nás baví, tak ji zrecenzuje, ať už jsme se k ní dostali jakýmkoli způsobem.
InternetFOLK/I-Folk: Z velkých firem máme výborné vztahy s Indies a BMG, zbytek velkých vydavatelství nás naprosto ignoruje, i když jsme jim o sobě dali vědět. Polovina recenzí je na věci, co si opatřili redaktoři jinak, třeba se nacházejí v archivu rádií, kde ti lidé pracují.
FOLKtime: Nejlepší vztahy máme s firmou Indies, u velkých firem narážíme na to, že jim podporovat weby přijde občas zbytečné. S vyloženým odmítnutím jsem se ale nesetkal, spíš je u nich problém v pomalosti komunikace.
Musicsite: Nejvíc nám vycházejí vstříc BMG a Universal, u ostatních je to horší. Z ryze českých labelů máme nejlepší zkušenosti s Indies a X-Production.
A jaké máte zkušenosti se zpětnou vazbou?
Techno.cz: Velmi dobré. Internet je z podstaty médium s okamžitou zpětnou vazbou.
Musicserver: Diskusní fóra jsme kdysi zrušili, dá se ale reagovat na každý článek a občas se za den sejde třeba i dvacet názorů.
Rave.cz: U nás se lidi naučili kecat o různých věcech a i když to občas sklouzne tam, kam nemá, každý den obsahuje nové příspěvky tak pětadvacet fór.
Freemusic: Možná si ideálního čtenáře až moc idealizuju, osobně jsem si ale myslel, že zpětná vazba na webu bude mnohem větší. V současnosti nemáme na stránkách žádná diskusní fóra, ale pracujeme na nich.
Czechcore.cz: Věcných připomínek chodí minimum. Nebráníme se ale zapojení těch, kteří na webu něco postrádají.
InternetFOLK/I-Folk: Pod každým článkem máme diskusi. Trochu mě mrzí, že na internetu se to schyluje k osobním výpadům vedeným pod anonymní přezdívkou. Takové diskusi schází argumenty.
FOLKtime: Máme pár diskusních fór a když už je nějaké zajímavé či kontroverzní téma, tak čtenáři diskutují. Myslím, že se to naučí mnohem víc.
Musicsite: Před pár lety jsme měli řízená diskusní fóra na konkrétní témata a nebylo to úplně podle mých představ. Teď nám spíš píšou lidi dotazy na cenu lístků, adresu stránek nějaké kapely apod.
Web vs. print
Všichni oslovení zástupci hudebních serverů odpovídali ještě na otázku, jaké jsou výhody a nevýhody internetové publicistiky oproti klasickému papírovému časopisu. Jejich odpovědi se od sebe příliš nelišily, takže bychom z nich mohli na konec našeho přehledu vytvořit jakési resumé.
Největší předností internetu obecně je jeho aktuálnost, tedy schopnost reagovat téměř okamžitě na probíhající události (někdy i prakticky v reálném čase, jindy aspoň s odstupem několika hodin). Další nespornou výhodou je bezprostřední zpětná vazba uskutečňovaná prostřednictvím diskusních fór nebo aspoň umožněním čtenáři článku poslat e-mail s reakcí přímo jeho autorovi.
Nevýhodou je omezení webových stránek na plochu počítače a stále ještě nedostatečná rozšířenost internetu a s tím související vysoké poplatky za připojení. Z malé návštěvnosti pramení nízké příjmy, a ty často nedokážou serveru zajistit kvalitní obsah. To znamená, že nejsou peníze na zaplacení autorů, kteří by se práci pro web nevěnovali jen z čistého amatérského nadšení.
V žádném případě není náš přehled serverů vyčerpávající, jména dalších se dozvíte třeba na stránkách www.navrcholu.cz v sekci hudba. Vedle klasických webových stránek se v poslední době jako zdroj informací ze všech oblastí, tedy i z té hudební, uplatňují blogy, tedy víceméně subjektivní názorové stránky zpravidla jednoho nebo několika málo lidí. To už je ale námět na jiný článek.
Jak se to měří?
Existuje několik způsobů, jak měřit návštěvnost internetových stránek. Základní hodnotou jsou takzvané návštěvy neboli visits. Ty udávají počet shlédnutí konkrétní stránky jedním návštěvníkem rozlišený pomocí čísla IP a takzvaných "cookies" za určitý časový okamžik (zpravidla 30 minut). Počet zhlédnutí (pageviews) oproti tomu narůstá při každém zobrazení stránky, třeba i při opakovaném stisknutí tlačítka obnovit. Poslední veličinou je unikátní IP (unique IP), které k rozpoznání návštěvníka používá pouze číselnou adresu počítače připojeného k internetu a je proto méně přesnější, než tentýž údaj vyjádřený pomocí visits. Návštěvnost největších hudebních serverů se pohybuje kolem dvou až dvou a půl tisíc návštěv denně. Nejúspěšnější stránky na českém internetu vůbec - například portál Seznam.cz ale mají návštěvnost desetkát větší.
Prezentace "papírových" hudebních časopisů na webu
V dnešní době je prakticky nemyslitelné, aby se jakýkoli časopis či noviny obešly bez internetové prezentace. Přístupů je několik. Někteří se omezují pouze na informace o časopisu, samozřejmě s důrazem na aktuální vydání. Jiné nechávají žít webové stránky samostatným životem, věnují jim čas, plní je novinkami a články, případně fotoreporty nad rámec samotného časopisu. Dalším z hlavních znaků je téměř neomezená možnost selfpromotion, převažuje prodej starších čísel či přikládaných CD, triček a jiných propagačních materiálů.
Report
Funguje jako nadrámcový web a prostor využívá pro to, na co na papíru nezbývá místo - pro fotoreporty, kterých tu najdete požehnaně. Objevují se tu i psané novinky a reporty z akcí, ale v menší míře. Ani pod odkazem přehled akcí nenajdete zrovna moc záznamů. Dále si můžete objednat různé zboží značky made in Report, či objednat starší čísla. Nechybí ani chat. Z nového čísla tu najdete titulku, obsah s ukázkami textu a fotkou. Grafika je příjemná a přehledná.
His Voice
Časopis His Voice věnovaný jazzu, blues a world music využívá internetu převážně k prezentaci nových čísel. Z čísel časopisu tu najdete obsah a několik článků v úplné podobě. Novinky se objevují jen sporadicky. Grafika je poněkud zastaralá, nicméně dobře uspořádaná.
Ultramix
Opět jde o stránky, které slouží pouze k propagaci časopisu. Velká titulka a několik ukázkových textů ke stažení ve formátu pdf, což není zrovna šťastné. Nechybí ani obsah s charakteristikou článků ani mp3. Grafika je výrazná, a přitom příjemně přehledná.
Xmag
Stránky časopisu Xmag fungují i jako aktuální zpravodaj taneční hudby. Denně tam přibývají novinky a fotoreporty. Samozřejmostí je možnost objednání starších čísel, či samostatných cédéček přidávaných k časopisu a z produkce iMediapublishing. Nechybí mp3, soutěže a chat. Grafika je velice jednoduchá a čitelná.
Spark
I Spark informuje okruh příznivců tvrdé hudby o novinkách. Dále najdete ukázky z aktuálního čísla spolu s titulkou, archiv s obsahy starších čísel, jejichž hlavní články si můžete přečíst. A nezbytné mp3. Grafika je nepřehledná, k různým menu se musíte složitě prokousávat, ale není zbytečně agresivní.
Rock Shock
Tyto stránky se omezily pouze na základní informace, tedy nové číslo, redakce a předplatné. Naskenovaný obsah je prakticky nečitelný. Grafika působí poněkud neprofesionálně.
Muzikus, Rock&Pop, Harmonie
Stránky časopisů nakladatelství Muzikus naleznete všechny pod jednou střechou. Jsou koncipovány stejně. Při vyjití nového čísla na stránce daného najdete titulku, obsah a tři vybrané články. Ostatní články jsou publikovány s měsíčním zpožděním.
Na hlavní stránce najdete novinky a postupně publikované články z minulého čísla. Web obsahuje databázi programů klubů a kapel, každý z nich si zde může udělat informační stránku - vše je provázané. Pod dalšími odkazy se skrývají publikace nakladatelství, přehled akcí a interaktivní Muzikontakt.
Internetová hudební publicistika koexistuje v českých zemích vedle své klasické papírové podoby zhruba od druhé poloviny devadesátých let, kdy začaly vznikat první specializované servery. Některé dávno zanikly, další fungují navzdory nejrůznějším obtížím dodnes. Jaká je kvalita českých hudebních webů? Kdo jsou lidé, kteří za nimi hudebními weby stojí a proč toho ještě nenechali, když si u nás nelze tímto způsobem vydělat ani na připojení k internetu? Odpovědi jsme pro vás hledali s Adamem Javůrkem, šéfredaktorem serveru Mediar.cz a autorem blogu Nárazník.
Český čtenář si může vybírat z velmi široké škály domácích hudebních serverů - to je ta nejdůležitější a dobrá zpráva. Jenže jinak mají hudební weby své mouchy. Jaké jsou nejčastější chyby?
1.Redakční práce
Hudební servery fungují jako farma na publicistické talenty, jenže ne každý autor se dokáže sám zlepšovat. Většina začínajících psavců by potřebovala dohled editorů, kteří by jim nekvalitní články otloukali o hlavu. Avšak o tom nemůže být ani řeč: provozovatelé webů nemají na editování článků čas (server je neživí) a autoři by se jim brzo rozutekli tam, kde je nikdo "neotravuje".
Publicisté si navíc často neuvědomují, že psaní na internet se řídí jinými zákonitostmi než psaní do tištěného časopisu: článek delší než pět tisíc znaků je k neučtení, delší texty se musí rozdělit, dlouhé řádky jsou také únavné, důležité pasáže je nutno zvýraznit.
2.Technické provedení
Provozovatelé serverů možná milují hudbu, ale nerozumí internetu a tvorbě stránek. Většina webů má zoufale zastaralý design a stránky se někdy zobrazují nekorektně. Pokud máte jiný prohlížeč než ten nejmasovější (tj. Explorer) nebo používáte úplně jiné rozhraní (PDA, mobil), víte své. V Česku neexistuje jediný hudební web, jehož stránky by byly po technické stránce v pořádku.
I servery se dostávají do pozice "establishmentu" a musejí čelit sociálním a technologickým změnám. Bohužel na ně nereagují zrovna nejpružněji. Chybí zde podpora nových formátů pro syndikaci obsahu (ta čtenáři umožňuje prohlížet si na jednom místě titulky ze všech různých serverů) a málo se experimentuje. Co třeba takhle fotoreportáž z koncertu publikovaná v reálném čase? Nebo stejně bezprostřední report z festivalu psaný SMS zprávami?
3.Multimedialita
Psát o hudbě je jako tancovat o architektuře, říká jeden slavný bonmot. Tištěné časopisy opravdu často píší o muzikantech, jejichž hudba je těžko dostupná. Weby mají zdánlivě snadnější pozici. V ideálním světě by mohly ke každé recenzi přihodit odkaz k hudebním ukázkám. To se neděje hlavně vinou vydavatelství, která internetová média úplně ignorují (nedávají recenzní výlisky), nebo podceňují. Situaci snad změní internetové labely, jež jsou progresivnější a navíc potřebují internetová média mnohem více, jelikož je pro změnu ignoruje tisk.
Dobrou práci už nyní dělá FreeMusic.cz, který nabízí dva a půl tisíce mp3 souborů od převážně amatérských hudebníků.
4.Časová náročnost
Velká část serverů začala s nadšením, které ale den ode dne sláblo. Pravidelné psaní a aktualizování serveru je časově náročné. A přitom existuje krutý zákon: uspět může jen pravidelně (nejlépe denně) aktualizovaný web.
Všechny problémy mají jeden společný jmenovatel: chybějící peníze. Z poloviny je to pravda a z poloviny výmluva, každopádně situace se jen tak nezlepší. Trh je zoufale malý a drtivá většina provozovatelů hudebních serverů si nikdy nevydělá ani na měsíční poplatky za internet.
Take it or leave it.
Vizitky:
Techno.cz (www.techno.cz)
Techno.cz je dlouhodobě nejsilnějším hráčem na poli českých hudebních webů. Vzniklo v roce 1997 s cílem vytvořit doposud neexistující médium o taneční hudbě. "Pocitově se nejvíce ztotožňujeme se styly jako techno, drum'n'bass, breakbeat, electro, progressive, psy-trance," píše v e-mailu jeden z provozovatelů Dan Kafka, občanským povoláním obchodní ředitel agentury se zaměřením na nová média. Díky výraznému brandingu neboli podpoře značky je logo serveru obzvlášť v sezóně letních festivalů nepřehlédnutelné. Největší úspěch přinesly stránkám pohotově doplňované partylisty a fotogalerie (zpravidla s fotografiemi více autorů z jedné akce).
Musicserver (www.musicserver.cz)
Typ stylově všežravého hudebního serveru, jehož zaměření popisuje šéfredaktor Honza Balušek slovy "od nejtvrdšího bulváru přes normální mainstream po články o nepříliš známých kapelách". Své si tu prý najde dvanáctiletá milovnice Esa i šedesátiletý příznivec Rolling Stones. Co se týče žánrů, uzavírá se Musicserver podle Baluška pouze vážné hudbě a dechovce, velmi okrajově se pak zabývá country a folkem. Díky naprosté otevřenosti hlavnímu proudu má Musicserver výjimečné vztahy s hudebními vydavatelstvími, probíhá tu řada soutěží o cédéčka či vstupenky na koncerty a také reklamy se na stránkách vyskytují častěji. To je sice dobré pro provozovatele stránek, méně už však pro jejich čtenáře (zvlášť ty s pomalejším připojením). K webu patří také sekce empétrojek, která v době začátků Musicserveru před čtyřmi lety tvořila hlavní náplň jeho obsahu, dnes jde spíš už jen o doplněk k recenzím, novinkám a dalším článkům.
Rave.cz (www.rave.cz)
Druhý největší specializovaný hudební server a třetí vůbec vznikl jako platforma uvnitř stránek Techno.cz, od kterých se osamostatnil na jaře roku 2000. Podobně jako v případě bývalého mateřského webu točí se i obsah Rave.cz kolem tanečních parties a všeho, co s nimi souvisí. Najdete tu tedy partylisty, reportáže z akcí a samozřejmě nezbytné fotogalerie. "Fotky jsou důležitou součástí těchto webů. Lidi se na sebe rádi podívají. Na webu není prostor na nějaké analýzy, od toho jsou papírové časopisy," říká jeden z provozovatelů serveru Zdeněk Pospíchal. Podle interního průzkumu tvoří asi třetinu čtenářů lidé z jižní Moravy, následuje Praha a poté zbytek republiky. Tomu odpovídají také nejčastěji zastoupené žánry, neboť na východ od našeho hlavního města se tradičně pěstují spíš tvrdší styly taneční hudby. V letech 2001 - 2003 vycházela také papírová obdoba Rave.cz, kvůli finančním problémům ale loni na podzim zanikla. V dohledné době čeká server inovace vzhledu, do budoucna se uvažuje o honorování článků, které by k psaní pro web přilákaly nějaké zkušenější novináře.
Freemusic (www.freemusic.cz)
Největší český multižánrový hudební server funguje od konce roku 1999. Původně ovšem sloužil především jako platforma pro prezentaci začínajících kapel. Bohatě zastoupenou sekci empétrojek tu najdete dodnes, postupně se ale těžiště webu přesunulo směrem k publicistice a dnes tu najdete recenze desek, kalendář akcí, pozvánky na koncerty a následně reportáže z nich apod. Kromě středního proudu a extrémních odnoží některých stylů se Freemusic neuzavírá žádným žánrům, vzhledem k preferencím redaktorů ale převládá určitý alternativní pohled, do něhož se vejdou Našrot i The Cinematic Orchestra. V současnosti je web nerozlučně spojen s osobou Pavla "Ovse" Ovesného, který pracuje jako produkční a dramaturg v čítárně Unijazzu, což se s prací pro Freemusic částečně doplňuje. V blízké budoucnosti by se ale Oves chtěl věnovat stránkám naplno, s čímž je spojená profesionalizace a do jisté míry zkomerčnění (ve smyslu zapojení do reklamních struktur) serveru.
Czechcore (www.czechcore.cz)
Zástupcem serverů zaměřených na tvrdší hudbu jsou v našem průvodci stránky Czechcore.cz, které vznikly v roce 1999 jako hlavní pozorovatelna dění na domácí hardcoreové scéně, k čemuž se později přidaly novinky ze zahraničí, recenze desek apod. "Dělání takového webu je způsobem, jakým podporovat existenci téhle scény," říká jeden z redaktorů s přezdívkou Bena (na začátku e-mailového rozhovoru mě upozornil, že vzhledem k neexistenci nějaké redakční hierarchie s šéfredaktorem na vrcholu pokládá za bezpředmětné, aby na otázky odpovídal pouze za sebe). Těžko si představit, že by takový server vznikl z jiného popudu než čistě pro zábavu: na provoz webu se redaktoři skládají, cédéčka na recenze si opatřují různými cestami sami a propagaci webu neřeší, protože - teď přijde Benova parafráze - kdo se na hardcoreové scéně pochybuje, je s jeho existencí obeznámen a informovat lidi zvenku nemá cenu.
InternetFOLK/I-Folk (www.ifolk.cz)
V době, kdy budete číst tyto řádky, už bude pravděpodobně nejstarší český hudební server InternetFOLK minulostí a nahradí ho na nové adrese a s novým kabátem I-Folk. Jeho šéfredaktorem je Pavel Rada, správce a dramaturg Divadla za plotem v pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích. Kdysi chtěl začít vydávat časopis schopný konkurovat Folk & Country, jedinému papírovému periodiku píšícímu o těchto spřízněných žánrech. Z propočtu nákladů a návratnosti investic mu ale vyšlo, že je takový podnik nereálný a tak místo toho rozjel časopis na internetu. První číslo vyšlo v září 1996 na legendárním freehostingovém serveru Geocities už tehdy pod hlavičkou InternetFOLK. Folková hudba tvoří převážnou část obsahu stránek, zbytek tvoří trampské písně, country a okrajově ještě jazz a blues. Kromě klasického schématu novinka-reportáž-rozhovor najdete na serveru také sekci empétrojek, kde jsou v současné sobě ukázky tvorby asi třiceti kapel. Další službou pro kapely je nabídka hostování vlastních stránek za symbolický poplatek. Od ostatních webů se InternetFOLK liší především periodicitou obsahu, takže například články jednoho autora na konkrétní téma tu najdete vždy ve stejný den v týdnu.
FOLKtime (www.folktime.cz)
Jediný přímý konkurent InternetFOLKu za ním zaostává o pár desítek čtenářů a také po grafické stránce má ještě co dohánět, překonává ho ovšem nabídkou služeb. Podle šéfredaktora Vladimíra Konopase vznikl na podzim roku 1999 jako portál, kde by se potkávali posluchači, hudebníci, pořadatelé a všichni kolem folkové hudby. S tím souvisí i rozsáhlý kalendář akcí, který lze na serveru najít vedle dalších služeb jako jsou povídky, zpěvník a obvyklá sekce empétrojek. "Spíš než magazín s úzkým okruhem přispěvatelů se snažíme dělat informační server," říká Konopas, který jinak pracuje v reklamní agentuře. FOLKtime se zaměřuje obecně na veškerou akustickou hudbu, zajímá ho tedy i jazz a blues. Uzavírat se do folku by prý bylo kontraproduktivní, protože se v dnešní době posluchači více zaměřují na žánrové přesahy. Loni si server vyzkoušel on-line zpravodajství z festivalu Zahrada.
Musicsite (www.musicsite.cz)
Jeden z nejstarších hudební serverů na českém internetu je dítětem Richarda Ulrycha, kterého živí soukromá firma na poskytováním internetových služeb. Počátky stránek v roce 1996 jsou spojené s tehdejšími redaktory Rock & Popu, místo publicistiky se ale Musicsite orientoval na kratší zprávy z domova i ze zahraničí a podporu začínajících kapel. Oproti některým ostatním stránkám sice nenajdete empétrojky přímo na serveru Musicsite, vynahrazuje to ale množství odkazů, které tvořily a tvoří jeho důležitou součást. Žánrově se web vyhraňovat nehodlá, brání se pouze zařazováním informací o českém středním proudu, což je opět dáno hudebním cítěním redaktorů. Kromě prohlubování dosavadních aktivit (víc prostoru začínajícím českým kapelám, větší sekce odkazů na zajímavé stránky, víc rozhovorů) slibuje Musicsite na letošní rok novou grafickou úpravu a vznik rubriky věnované hi-fi elektronice.
Kádrové dotazníky:
Kolik lidí se podílí na chodu serveru a kolik máte píšících autorů?
Techno.cz (Dan Kafka): Redakce je poměrně rozsáhlá, celkem čítá i s fotografy na 30 lidí.
Musicserver (Honza Balušek): Beze mě jako šéfredaktora a Michala Novotného jako technika a de facto majitele serveru by to asi nešlo. Ještě s námi úzce spolupracuje webdesigner Patrik Bajer. Co se týče autorů, napočítal jsem během prosince a ledna články od 21 lidí.
Rave.cz (Zdeněk Pospíchal): Jeden kluk to dělá celý den a je za to placený, dva další se starají o editaci. Píše pro nás asi třicet lidí, žádný z nich není profesionál.
Freemusic (Oves): Na hlavní úrovni jsou to tři lidé, užší jádro tvoří pět šest lidí a potom máme dalších asi 30 externích spolupracovníků a pár na jednorázové výpomoci.
Czechcore.cz (Bena): Czechcore.cz team tvoří šest lidí, kteří se starají o vlastní chod webu plus asi dalších sedm lidí sem přidává své články. Někteří z přispěvatelů píší zároveň pro jiné weby nebo dělají tištěné ziny. Na webu máme rozsáhlou fotogalerii, do které může přispět nějakým snímkem kdokoli, žádné vlastní fotografy ale nemáme.
InternetFOLK/I-Folk (Pavel Rada): 9 stálých redaktorů, 1 technický guru a pár externistů. David Jirků píše do časopisu o golfu a někteří další píší do Folk & Country. Profesionálním novinářem ale není nikdo. Fotíme si sami, od sponzora jsme získali dva digitální fotoaparáty, které mezi námi kolují.
FOLKtime (Vladimír Konopas): Jsme tři a k tomu máme mezi pěti a osmi redaktory podle roční doby. Stálé fotografy máme dva, ale využíváme jich mnohem víc. Máme vlastní archiv a snažíme se, aby ke každému článku nebyla jen ilustrační fotka z internetu.
Musicsite (Richard Ulrych): V současné době děláme server tři.
Provádíte korektury?
Techno.cz: Pouze částečně a je to naše slabá stránka (ostatně jako skoro všech internetových médií).
Musicserver: Všechny články, kromě příspěvků na weblogu koriguju já. Hodně dbám také na stejnou formu článků, obrázků atd.
Rave.cz: Při zadávání články procházíme.
Freemusic: První korekturu dělám já, když vkládám články do systému. Občas je třeba některé články zaoblit, protože k nám píšou i autoři bez nějakých velkých zkušeností a je to znát. Jazykové korektury probíhají až dodatečně, když už je článek uveřejněný.
Czechcore.cz: V našem jádru nemáme nikoho, kdo by měl hlavní slovo a diktoval, co a jak má být napsáno. Text má vždy takovou podobu, jakou mu dal jeho autor.
InternetFOLK/I-Folk: Obsahové korektury neprovádíme. Mívali jsme korektorku, teď se snažíme hlídat si to sami a někteří redaktoři si ale opravují hrubky navzájem.
FOLKtime: Provádíme dvoustupňovou korekturu. Poprvé když článek obrdžíme a podruhé při editaci. Nikdo z nás není jazykově vzdělán a nedělá to profesionálně, na internetu se ale naštěstí dají chyby opravit dodatečně.
Musicsite: Máme ve firmě kolegyni, která provádí korektury.
Vyplácíte autorům honoráře?
Techno.cz: Ne vždy, záleží na typu článku a na domluvě s redaktorem. Obecně se ale snažíme redakci profesionalizovat.
Musicserver: Platíme za novinky, reporty z koncertů, rozhovory a články (tak označujeme různé úvahy apod.). Recenze pro nás píší autoři výměnou za nosič. Za příspěvky na weblogu neplatíme nic.
Rave.cz: Honoráře zatím nevyplácíme, do budoucna o tom uvažujeme.
Freemusic: Honoráře neplatíme, protože nemáme žádné příjmy.
Czechcore.cz: Práce pro Czechcore.cz je pro nás především zábava. Není to web komerční, tudíž z něj nemáme ani žádné finance.
InternetFOLK/I-Folk: Všichni, kteří pro nás píšou to berou jako koníčka a spíš se na náklady skládají než že by za to něco dostávali.
FOLKtime: Server je absolutně neziskový, takže pro nás pracují nadšenci, kteří píší za vstup na koncert nebo cédéčko.
Musicsite: Platíme autory paušálně.
Kolik vás provoz serveru stojí?
Techno.cz: Náklady na provoz HW serverů a připojení jsou v porovnání s celkovými náklady minoritní. Celkovou částku z pochopitelných důvodů nebudeme uvádět, ale není rozhodně malá. Provoz celého webu je financován z příjmů z reklamy a doprovodných aktivit jako prodej lístků a merchandise, ko-produkce akcí a další služby.
Musicserver: O tom se mi nechce až tak moc mluvit, živí nás reklama a paušální platby.
Rave.cz: 10 - 15 000 měsíčně, což pokrýváme příjmem z reklamních bannerů, od pořadatelů akcí, méně často si u nás zadá reklamu nějaká firma.
Freemusic: To nedokážu přesně říct. Jediný větší náklad je připojení serveru na síť a potom poštovné a administrativa obecně. Náklady asi nejsou vysoké, přesnou částku ale nevím.
Czechcore.cz: Provoz webu stojí měsíčně cca 1500 korun. Do loňského roku jsme se vždy snažili najít způsob, jak zajistit chod webu bez placení hostingu, ale přenosy dat už byly příliš velké a často docházelo k výpadkům serveru. Nynější verze webu nemá vyřešený bannerový systém, na základě kterého by mohla fungovat placená reklama. Náklady na provoz si proto dělí členové Czechcore.cz teamu mezi sebou.
InternetFOLK/I-Folk: Náklady jsou jednak papírové a jednak skutečné. I-Folk hostuje na serveru, který provozuje jeden z šéfů FolkTIMEu a neplatíme mu nic. Čistý provoz je tak kolem pěti tisíc ročně, pokud nepočítám třeba náklady na benzín, když jedeme někam na koncert.
FOLKtime: Provozujeme i webhosting, čímž se náklady snižují. Přesná čísla ovšem neznám.
Musicsite: Když odečtu svůj čas tak nás provoz stojí řádově pět tisíc měsíčně, a to jsou jenom honoráře.
Jak probíhá propagace stránek?
Techno.cz: Formou naší fyzické přítomnosti na akcích a "obrandováním" členů redakce (trička, mikiny, bundy apod.).
Musicserver: Barterujeme reklamu s Ultramixem, Xmagem, Musicem, asi půl roku jsme totéž dělali i s Reportem. Dále máme samozřejmě výměnné bannery, odkazy na jiných webech, loga na plakátech různých akcí a ledacos jiného.
Rave.cz: Měli jsme barterové smlouvy, ale upustili jsme od nich. Návštěvnost hudebních serverů stagnuje a nové čtenáře by nám to těžko pomohlo získat.
Freemusic: Zatím není taková, jak bych si jí představoval. Doufám, že se to zlepší, až budu Freemusic dělat na plný úvazek. Máme nějaké barterové smlouvy, k tomu trička, samolepky...
Czechcore: Náš web cíleně nepropagujeme.
InternetFOLK/I-Folk: Máme barterovou smlouvu s Indies, naše stránky se účastní výměnného reklamního systému. Koná-li se nějaký festival, o kterém jsme psali, visí tam náš banner a rozdáváme na něm letáky. Jednou za čtrnáct dní také probíhá na Radiu Proglas pořad věnovaný InternetFOLKu.
FOLKtime: Běžnými způsoby jako jsou loga na přebalech CD nebo na vstupence, výměnné bannerové kampaně, vyvěšení plachty na koncertě, letáky...
Musicsite: Spolupracujeme s výměnným systémem Adrenalin, před časem jsme měli reklamy v Rock & Popu, rozsáhlejší kampaň ale nikdy neproběhla.
Jaké máte vztahy s hudebními vydavatelstvími?
Techno.cz: Spolupracujeme se všemi hlavními promotéry a labely, které mají na taneční scéně nějaký zvuk a na vztahy si nemůžu stěžovat.
Musicserver: Je to uzavřené kolečko: jsme víc otevření mainstreamu a k tomu máme dobrého webdesignera, takže k nám chodí víc lidí, vydavatelství nám dávají na recenze víc desek, tudíž prodáme víc reklamy a máme na víc článků.
Rave.cz: Recenze pro nás píšou kluci ze dvou obchůdků na desky ze svých zásob, takže s firmami nejednáme.
Freemusic: Malá vydavatelství nám desky nabízejí víceméně samy, někteří o naší existenci neví, ale vycházejí nám vstříc poté, co se jim ozvu. Co se týče velkých firem, tak tam je to horší, většinou to ale záleží na konkrétních lidech, kteří mají komunikaci s internetovými médii na starosti. Leckde mi rovnou řekli, že máme malý vliv a radši budou desky cpát do společenským magazínů než na specializovaný hudební web.
Czechcore.cz: Každý redaktor má rád trochu jiný styl muziky a když se nám dostane do rukou deska, která nás baví, tak ji zrecenzuje, ať už jsme se k ní dostali jakýmkoli způsobem.
InternetFOLK/I-Folk: Z velkých firem máme výborné vztahy s Indies a BMG, zbytek velkých vydavatelství nás naprosto ignoruje, i když jsme jim o sobě dali vědět. Polovina recenzí je na věci, co si opatřili redaktoři jinak, třeba se nacházejí v archivu rádií, kde ti lidé pracují.
FOLKtime: Nejlepší vztahy máme s firmou Indies, u velkých firem narážíme na to, že jim podporovat weby přijde občas zbytečné. S vyloženým odmítnutím jsem se ale nesetkal, spíš je u nich problém v pomalosti komunikace.
Musicsite: Nejvíc nám vycházejí vstříc BMG a Universal, u ostatních je to horší. Z ryze českých labelů máme nejlepší zkušenosti s Indies a X-Production.
A jaké máte zkušenosti se zpětnou vazbou?
Techno.cz: Velmi dobré. Internet je z podstaty médium s okamžitou zpětnou vazbou.
Musicserver: Diskusní fóra jsme kdysi zrušili, dá se ale reagovat na každý článek a občas se za den sejde třeba i dvacet názorů.
Rave.cz: U nás se lidi naučili kecat o různých věcech a i když to občas sklouzne tam, kam nemá, každý den obsahuje nové příspěvky tak pětadvacet fór.
Freemusic: Možná si ideálního čtenáře až moc idealizuju, osobně jsem si ale myslel, že zpětná vazba na webu bude mnohem větší. V současnosti nemáme na stránkách žádná diskusní fóra, ale pracujeme na nich.
Czechcore.cz: Věcných připomínek chodí minimum. Nebráníme se ale zapojení těch, kteří na webu něco postrádají.
InternetFOLK/I-Folk: Pod každým článkem máme diskusi. Trochu mě mrzí, že na internetu se to schyluje k osobním výpadům vedeným pod anonymní přezdívkou. Takové diskusi schází argumenty.
FOLKtime: Máme pár diskusních fór a když už je nějaké zajímavé či kontroverzní téma, tak čtenáři diskutují. Myslím, že se to naučí mnohem víc.
Musicsite: Před pár lety jsme měli řízená diskusní fóra na konkrétní témata a nebylo to úplně podle mých představ. Teď nám spíš píšou lidi dotazy na cenu lístků, adresu stránek nějaké kapely apod.
Web vs. print
Všichni oslovení zástupci hudebních serverů odpovídali ještě na otázku, jaké jsou výhody a nevýhody internetové publicistiky oproti klasickému papírovému časopisu. Jejich odpovědi se od sebe příliš nelišily, takže bychom z nich mohli na konec našeho přehledu vytvořit jakési resumé.
Největší předností internetu obecně je jeho aktuálnost, tedy schopnost reagovat téměř okamžitě na probíhající události (někdy i prakticky v reálném čase, jindy aspoň s odstupem několika hodin). Další nespornou výhodou je bezprostřední zpětná vazba uskutečňovaná prostřednictvím diskusních fór nebo aspoň umožněním čtenáři článku poslat e-mail s reakcí přímo jeho autorovi.
Nevýhodou je omezení webových stránek na plochu počítače a stále ještě nedostatečná rozšířenost internetu a s tím související vysoké poplatky za připojení. Z malé návštěvnosti pramení nízké příjmy, a ty často nedokážou serveru zajistit kvalitní obsah. To znamená, že nejsou peníze na zaplacení autorů, kteří by se práci pro web nevěnovali jen z čistého amatérského nadšení.
V žádném případě není náš přehled serverů vyčerpávající, jména dalších se dozvíte třeba na stránkách www.navrcholu.cz v sekci hudba. Vedle klasických webových stránek se v poslední době jako zdroj informací ze všech oblastí, tedy i z té hudební, uplatňují blogy, tedy víceméně subjektivní názorové stránky zpravidla jednoho nebo několika málo lidí. To už je ale námět na jiný článek.
Jak se to měří?
Existuje několik způsobů, jak měřit návštěvnost internetových stránek. Základní hodnotou jsou takzvané návštěvy neboli visits. Ty udávají počet shlédnutí konkrétní stránky jedním návštěvníkem rozlišený pomocí čísla IP a takzvaných "cookies" za určitý časový okamžik (zpravidla 30 minut). Počet zhlédnutí (pageviews) oproti tomu narůstá při každém zobrazení stránky, třeba i při opakovaném stisknutí tlačítka obnovit. Poslední veličinou je unikátní IP (unique IP), které k rozpoznání návštěvníka používá pouze číselnou adresu počítače připojeného k internetu a je proto méně přesnější, než tentýž údaj vyjádřený pomocí visits. Návštěvnost největších hudebních serverů se pohybuje kolem dvou až dvou a půl tisíc návštěv denně. Nejúspěšnější stránky na českém internetu vůbec - například portál Seznam.cz ale mají návštěvnost desetkát větší.
Prezentace "papírových" hudebních časopisů na webu
V dnešní době je prakticky nemyslitelné, aby se jakýkoli časopis či noviny obešly bez internetové prezentace. Přístupů je několik. Někteří se omezují pouze na informace o časopisu, samozřejmě s důrazem na aktuální vydání. Jiné nechávají žít webové stránky samostatným životem, věnují jim čas, plní je novinkami a články, případně fotoreporty nad rámec samotného časopisu. Dalším z hlavních znaků je téměř neomezená možnost selfpromotion, převažuje prodej starších čísel či přikládaných CD, triček a jiných propagačních materiálů.
Report
Funguje jako nadrámcový web a prostor využívá pro to, na co na papíru nezbývá místo - pro fotoreporty, kterých tu najdete požehnaně. Objevují se tu i psané novinky a reporty z akcí, ale v menší míře. Ani pod odkazem přehled akcí nenajdete zrovna moc záznamů. Dále si můžete objednat různé zboží značky made in Report, či objednat starší čísla. Nechybí ani chat. Z nového čísla tu najdete titulku, obsah s ukázkami textu a fotkou. Grafika je příjemná a přehledná.
His Voice
Časopis His Voice věnovaný jazzu, blues a world music využívá internetu převážně k prezentaci nových čísel. Z čísel časopisu tu najdete obsah a několik článků v úplné podobě. Novinky se objevují jen sporadicky. Grafika je poněkud zastaralá, nicméně dobře uspořádaná.
Ultramix
Opět jde o stránky, které slouží pouze k propagaci časopisu. Velká titulka a několik ukázkových textů ke stažení ve formátu pdf, což není zrovna šťastné. Nechybí ani obsah s charakteristikou článků ani mp3. Grafika je výrazná, a přitom příjemně přehledná.
Xmag
Stránky časopisu Xmag fungují i jako aktuální zpravodaj taneční hudby. Denně tam přibývají novinky a fotoreporty. Samozřejmostí je možnost objednání starších čísel, či samostatných cédéček přidávaných k časopisu a z produkce iMediapublishing. Nechybí mp3, soutěže a chat. Grafika je velice jednoduchá a čitelná.
Spark
I Spark informuje okruh příznivců tvrdé hudby o novinkách. Dále najdete ukázky z aktuálního čísla spolu s titulkou, archiv s obsahy starších čísel, jejichž hlavní články si můžete přečíst. A nezbytné mp3. Grafika je nepřehledná, k různým menu se musíte složitě prokousávat, ale není zbytečně agresivní.
Rock Shock
Tyto stránky se omezily pouze na základní informace, tedy nové číslo, redakce a předplatné. Naskenovaný obsah je prakticky nečitelný. Grafika působí poněkud neprofesionálně.
Muzikus, Rock&Pop, Harmonie
Stránky časopisů nakladatelství Muzikus naleznete všechny pod jednou střechou. Jsou koncipovány stejně. Při vyjití nového čísla na stránce daného najdete titulku, obsah a tři vybrané články. Ostatní články jsou publikovány s měsíčním zpožděním.
Na hlavní stránce najdete novinky a postupně publikované články z minulého čísla. Web obsahuje databázi programů klubů a kapel, každý z nich si zde může udělat informační stránku - vše je provázané. Pod dalšími odkazy se skrývají publikace nakladatelství, přehled akcí a interaktivní Muzikontakt.
časopis Rock&Pop 2004/03
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Pruvodce-inteligentniho-ctenare-po-ceskych-hudebnich-serverech~25~duben~2004/
Komentáře
&;
