3.7.2003 | Autor: Jindřich Göth | sekce: publicistika
Nemá cenu si nalhávat, že hudba není spotřební zboží. Je, a proklatě výhodným. Pomineme-li zástupy ziskuchtivých manažerů, plácajících další sezónní objev pro vřeštící mládež, zbude nám snad nejlukrativnější průmyslové odvětví. Reklama.

Už v prvním ročníku Obchodní akademie vám vtlučou do hlavy, že reklama musí být hloupá, stupidní a vlezlá. Pokud uráží vkus diváků, tím lépe. Je-li trochu oplzlá, ještě lépe. A doprovází-li ji odpovídající hudební složka, pokud možno neméně vlezlá, je definitivně vyhráno. Proč všechna ta nehezky znějící adjektiva v předchozích větách? Odpověď je prostá. Čím je reklama hloupější, tím je účinnější. Vkusnou a nápaditě natočenou reklamu zapomenete ve chvíli, kdy na vás z televizní obrazovky zaútočí dryjáčnický spot s vlezlou písničkou, kterou si budete chtě nechtě prozpěvovat po zbytek dne.

celý článek nejdete v červencovém Rock&Popu

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/07