Fat Boy Slim
30.11.2004 | Autor: Martin Zoul | sekce: publicistika
Fatboy Slim má novou desku. Kdo? Ne, vážně. Pokud vám jméno Norman Cook vůbec nic neříká, měli byste se nad sebou vážně zamyslet, protože jde o jednu z klíčových postav moderní hudby posledních dvaceti let. Přesně před tou dobou totiž vyšlo první album jeho první známější skupiny.
Nebýt acidové revoluce, byl by dnes Norman Cook nejspíš známý maximálně jako někdejší basák indiepopových The Housemartins. Do kapely přišel v polovině osmdesátých let minulého století po odchodu zakládajícího člena Teda Keye a vydržel v ní až do jejího rozpadu v roce 1988. Redaktor serveru Allmusic.com ve svém článku o The Housemartins naznačuje, že dojeli na rozdílné ambice zpěváka Paula Heatona, který chtěl tvořit sofistikovaný pop s nádechem jazzu, a Cooka, kterého to už tehdy táhlo směrem k tanečním rytmům.
Od Santany k Fatboyovi
Název Beats International, což bylo volné sdružení studiových hudebníků založené krátce po rozpadu The Housemartins, nejspíš většině dnešních fanoušků Fatboye Slima nic neřekne. O další kapele, v jejíž sestavě Norman Cook působil, se toho už ale ví naštěstí víc - Freak Power po sobě zanechali dvě alba, která ještě nejsou v pravém slova smyslu klubová a spíš se pohybují v rámci žánru, který Cook v jednom rozhovoru nazval psychedelický funk s dotekem latiny. "Snažíme se hrát jako Santana, jen bez tolika akordů," žertoval, i když nebyl zas tak daleko od pravdy.
Zvláštní je, že opravdového docenění se Freak Power dostalo až s odstupem několika let a daleko úspěšnější byly ve své době další Cookovy projekty, na které si dnes už prakticky nikdo nevzpomene. Jistě, po Mighty Dub Katz tu zbyl obrovský taneční hit Magic Carpet Ride a po Pizzamanovi dokonce celé (byť nijak oslnivé) album Pizzamania. Kolem roku 1995 už ale začalo nabírat na proslulosti jiné alter ego pracovitého Angličana.
Norman Cook původně odmítal být s nahrávkami podepsanými jménem Fatboy Slim jakkoli spojován. Chtěl, aby si pseudonym žil vlastním životem a rozhodně neplánoval, že se ho bude držet s takovou vervou i v novém tisíciletí. Stalo se a Cook je dodnes vedle Mobyho nebo The Chemical Brothers jednou z ikon taneční hudby, kterou uznávají i mnozí z těch, kterým jinak nahání repetitivní strojový rytmus v hudbě hrůzu.
Důvodů může být několik, nejpřirozeněji ale působí vysvětlení, že se mu prostřednictvím technologie samplování podařilo nenásilně propojit hudbu několika dekád, což dělá jeho tvorbu v jistém slova smyslu nadčasovou. Jistě, fatboyovské skladby mají vždycky pevné kořeny v klubové scéně a zpravidla jim dominuje elektronický beat. Stejně důležité jsou ale pro ně další prvky jako elektrické kytary nebo vokály.
Vyléčený hedonik
Před šesti lety byl Norman Cook nevázaným hedonikem, který obrážel parties po celém světě a polykal přitom jednu tabletu extáze za druhou a tím to rozhodně nekončilo. Na rozdíl od mnoha mladších hudebníků objevil drogy poměrně pozdě. "Má první žena byla proti nim, takže jsem začal šňupat až kolem roku 1990, kdy mi bylo dvacet devět," svěřil se letos novinářům z Guardianu. Počátkem devadesátých let minulého století bydlel v Brightonu ve viktoriánském domě přezdívaném Dům lásky s umělým trávníkem na podlaze a diskokoulí na záchodě. Tehdy to bylo příhodné obydlí pro budoucí hvězdu elektronické hudby, dnes se ale Cookův někdejší životní styl zdá být dávno překonanou minulostí.
V roce 1998, kdy měl na kontě kromě trochu neprávem zapadlého alba Better Living Through Chemistry (!) také průlomovou desku You've Come A Long Way, Baby, se oženil s televizní a rozhlasovou moderátorkou Zoe Ball. Vydělané miliony zúročil zakoupením pozemku v luxusní čtvrti v Brigtonu, kde jsou jeho sousedy například Nick Berry ze seriálu EastEnders nebo Paul McCartney. Ten také oběma manželům v roce 2002 poradil, aby na čas odjeli ze země. Důvodem ale nebyl přílišný zájem médií o slavný pár, kvůli kterému má Cook velký přehled v zákonech na ochranu osobnosti, jako spíš politováníhodná událost, ke které došlo v červenci toho roku na brightonské pláži.
Během festivalu Big Beach Boutique, který Norman Cook pořádal a kterého se podle odhadů zúčastnilo až 250 tisíc návštěvníků, zemřela pětadvacetiletá Australanka po pádu z plotu ohraničujícího areál. Ačkoli nebyl Cook za její smrt přímo zodpovědný, nevydržel tlak novinářů a na pár dní skutečně odjel i se ženou do Francie, kde se potulovali několik dní, než doma v Anglii přestalo být festivalové úmrtí mediální událostí číslo jedna.
Celý příběh má dvě pointy: v letošním roce úřady v Brightonu opakování Big Beach Boutique z bezpečnostních důvodů nepovolily a nepomohlo ani to, že Cookův tým chtěl dát do oběhu pouze omezený počet vstupenek. Pointou číslo dvě je fakt, že rodiče australské dívky Cookovi poslali dopis, ve kterém mu děkovali za to, že umožnil jejich dceři strávit nejlepší noc jejího života - přesně takhle jim totiž dívka popsala dosavadní průběh festivalu, když jim v den své smrti z místa konání telefonovala.
Zábava především
Norman Cook vždycky trval na tom, že všechno, co dělá, směřuje k jednomu cíli: bavit lidi. I v Praze jsme se mohli přesvědčit, že není technicky nejdokonalejší DJ a spíš než schopnost mixovat pro něj pracuje jeho charisma, které se mu nějak daří dostat i do setů. A že hraje především vlastní skladby? "Lidé si přece přišli poslechnout Fatboye Slima a nejsou zvědaví na skladby někoho jiného," prohlásil kdesi.
Podobný přístup zachovává i při skládání. O svým deskách prohlašuje, že jsou plné laciných triků s knoflíky a zdlouhavých repeticí. Respektive prohlašoval, protože se nedávno nechal slyšet, že nové album bude jiné a že bude obsahovat méně hluchých míst. O tom, jaká deska Palookaville opravdu je, si můžete přečíst na recenzních stránkách tohoto čísla. Původně Cook prohlašoval, že bude hodně ovlivněné hip-hopem, nakonec je ale pravda někde jinde. Každopádně jde ale o potvrzení jeho pozoruhodné pozice na světové elektronické scéně - kolik DJů, kterým jde především o to, aby návštěvníky party bavili, je schopno přijít s tak vyzrálým a uceleným autorským albem? Na závěr si dovolím použít slova jednoho českého hudebníka: "Kdyby ten humbuk byl jenom kvůli několika šikovně poskládaným samplům, tak bychom měli ne jednoho, ale celou řadu Fatboyů. To, že je Norman Cook jenom jeden, znamená, že ta hudba má něco do sebe."
časová osa
1985
Norman Cook nastupuje do kapely The Housemartins
The Housemartins se rozpadají a Cook zakládá Beats International
1990
Vznikají Freak Power, souběžně nahrává Norman Cook pod pseudonymem Pizzaman
1995
Vzniká několik singlů a EP podepsaných The Mighty Dub Katz
Norman Cook nastupuje do kapely The Housemartins
Vychází první album pod podepsané Fatboy Slim, Better Living Through Chemistry (1996)
Cookův remix skladby Brimful Of Asha okupuje několik týdnů první místo singlového žebříčku v Británii
Vychází druhé album FBS - You've Come A Long Way, Baby (1998)
2000
Vychází třetí deska Fatboye Slima nazvané Halway Between The Gutter And The Stars (2002)
Norman Cook pořádá v Brigtonu festival Big Beach Boutique
Vychází deska Palookaville (2004)
2005
Nebýt acidové revoluce, byl by dnes Norman Cook nejspíš známý maximálně jako někdejší basák indiepopových The Housemartins. Do kapely přišel v polovině osmdesátých let minulého století po odchodu zakládajícího člena Teda Keye a vydržel v ní až do jejího rozpadu v roce 1988. Redaktor serveru Allmusic.com ve svém článku o The Housemartins naznačuje, že dojeli na rozdílné ambice zpěváka Paula Heatona, který chtěl tvořit sofistikovaný pop s nádechem jazzu, a Cooka, kterého to už tehdy táhlo směrem k tanečním rytmům.
Od Santany k Fatboyovi
Název Beats International, což bylo volné sdružení studiových hudebníků založené krátce po rozpadu The Housemartins, nejspíš většině dnešních fanoušků Fatboye Slima nic neřekne. O další kapele, v jejíž sestavě Norman Cook působil, se toho už ale ví naštěstí víc - Freak Power po sobě zanechali dvě alba, která ještě nejsou v pravém slova smyslu klubová a spíš se pohybují v rámci žánru, který Cook v jednom rozhovoru nazval psychedelický funk s dotekem latiny. "Snažíme se hrát jako Santana, jen bez tolika akordů," žertoval, i když nebyl zas tak daleko od pravdy.
Zvláštní je, že opravdového docenění se Freak Power dostalo až s odstupem několika let a daleko úspěšnější byly ve své době další Cookovy projekty, na které si dnes už prakticky nikdo nevzpomene. Jistě, po Mighty Dub Katz tu zbyl obrovský taneční hit Magic Carpet Ride a po Pizzamanovi dokonce celé (byť nijak oslnivé) album Pizzamania. Kolem roku 1995 už ale začalo nabírat na proslulosti jiné alter ego pracovitého Angličana.
Norman Cook původně odmítal být s nahrávkami podepsanými jménem Fatboy Slim jakkoli spojován. Chtěl, aby si pseudonym žil vlastním životem a rozhodně neplánoval, že se ho bude držet s takovou vervou i v novém tisíciletí. Stalo se a Cook je dodnes vedle Mobyho nebo The Chemical Brothers jednou z ikon taneční hudby, kterou uznávají i mnozí z těch, kterým jinak nahání repetitivní strojový rytmus v hudbě hrůzu.
Důvodů může být několik, nejpřirozeněji ale působí vysvětlení, že se mu prostřednictvím technologie samplování podařilo nenásilně propojit hudbu několika dekád, což dělá jeho tvorbu v jistém slova smyslu nadčasovou. Jistě, fatboyovské skladby mají vždycky pevné kořeny v klubové scéně a zpravidla jim dominuje elektronický beat. Stejně důležité jsou ale pro ně další prvky jako elektrické kytary nebo vokály.
Vyléčený hedonik
Před šesti lety byl Norman Cook nevázaným hedonikem, který obrážel parties po celém světě a polykal přitom jednu tabletu extáze za druhou a tím to rozhodně nekončilo. Na rozdíl od mnoha mladších hudebníků objevil drogy poměrně pozdě. "Má první žena byla proti nim, takže jsem začal šňupat až kolem roku 1990, kdy mi bylo dvacet devět," svěřil se letos novinářům z Guardianu. Počátkem devadesátých let minulého století bydlel v Brightonu ve viktoriánském domě přezdívaném Dům lásky s umělým trávníkem na podlaze a diskokoulí na záchodě. Tehdy to bylo příhodné obydlí pro budoucí hvězdu elektronické hudby, dnes se ale Cookův někdejší životní styl zdá být dávno překonanou minulostí.
V roce 1998, kdy měl na kontě kromě trochu neprávem zapadlého alba Better Living Through Chemistry (!) také průlomovou desku You've Come A Long Way, Baby, se oženil s televizní a rozhlasovou moderátorkou Zoe Ball. Vydělané miliony zúročil zakoupením pozemku v luxusní čtvrti v Brigtonu, kde jsou jeho sousedy například Nick Berry ze seriálu EastEnders nebo Paul McCartney. Ten také oběma manželům v roce 2002 poradil, aby na čas odjeli ze země. Důvodem ale nebyl přílišný zájem médií o slavný pár, kvůli kterému má Cook velký přehled v zákonech na ochranu osobnosti, jako spíš politováníhodná událost, ke které došlo v červenci toho roku na brightonské pláži.
Během festivalu Big Beach Boutique, který Norman Cook pořádal a kterého se podle odhadů zúčastnilo až 250 tisíc návštěvníků, zemřela pětadvacetiletá Australanka po pádu z plotu ohraničujícího areál. Ačkoli nebyl Cook za její smrt přímo zodpovědný, nevydržel tlak novinářů a na pár dní skutečně odjel i se ženou do Francie, kde se potulovali několik dní, než doma v Anglii přestalo být festivalové úmrtí mediální událostí číslo jedna.
Celý příběh má dvě pointy: v letošním roce úřady v Brightonu opakování Big Beach Boutique z bezpečnostních důvodů nepovolily a nepomohlo ani to, že Cookův tým chtěl dát do oběhu pouze omezený počet vstupenek. Pointou číslo dvě je fakt, že rodiče australské dívky Cookovi poslali dopis, ve kterém mu děkovali za to, že umožnil jejich dceři strávit nejlepší noc jejího života - přesně takhle jim totiž dívka popsala dosavadní průběh festivalu, když jim v den své smrti z místa konání telefonovala.
Zábava především
Norman Cook vždycky trval na tom, že všechno, co dělá, směřuje k jednomu cíli: bavit lidi. I v Praze jsme se mohli přesvědčit, že není technicky nejdokonalejší DJ a spíš než schopnost mixovat pro něj pracuje jeho charisma, které se mu nějak daří dostat i do setů. A že hraje především vlastní skladby? "Lidé si přece přišli poslechnout Fatboye Slima a nejsou zvědaví na skladby někoho jiného," prohlásil kdesi.
Podobný přístup zachovává i při skládání. O svým deskách prohlašuje, že jsou plné laciných triků s knoflíky a zdlouhavých repeticí. Respektive prohlašoval, protože se nedávno nechal slyšet, že nové album bude jiné a že bude obsahovat méně hluchých míst. O tom, jaká deska Palookaville opravdu je, si můžete přečíst na recenzních stránkách tohoto čísla. Původně Cook prohlašoval, že bude hodně ovlivněné hip-hopem, nakonec je ale pravda někde jinde. Každopádně jde ale o potvrzení jeho pozoruhodné pozice na světové elektronické scéně - kolik DJů, kterým jde především o to, aby návštěvníky party bavili, je schopno přijít s tak vyzrálým a uceleným autorským albem? Na závěr si dovolím použít slova jednoho českého hudebníka: "Kdyby ten humbuk byl jenom kvůli několika šikovně poskládaným samplům, tak bychom měli ne jednoho, ale celou řadu Fatboyů. To, že je Norman Cook jenom jeden, znamená, že ta hudba má něco do sebe."
časová osa
1985
Norman Cook nastupuje do kapely The Housemartins
The Housemartins se rozpadají a Cook zakládá Beats International
1990
Vznikají Freak Power, souběžně nahrává Norman Cook pod pseudonymem Pizzaman
1995
Vzniká několik singlů a EP podepsaných The Mighty Dub Katz
Norman Cook nastupuje do kapely The Housemartins
Vychází první album pod podepsané Fatboy Slim, Better Living Through Chemistry (1996)
Cookův remix skladby Brimful Of Asha okupuje několik týdnů první místo singlového žebříčku v Británii
Vychází druhé album FBS - You've Come A Long Way, Baby (1998)
2000
Vychází třetí deska Fatboye Slima nazvané Halway Between The Gutter And The Stars (2002)
Norman Cook pořádá v Brigtonu festival Big Beach Boutique
Vychází deska Palookaville (2004)
2005
časopis Rock&Pop 2004/10
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Fat-Boy-Slim~30~listopad~2004/
Komentáře
&;
