1.11.2011 | Autor: Michal Husák

Alfedus (41:30)
Metalcore neboli zjednodušeně řečeno kombinace metalové tvrdosti, hardcorové kousavosti a groovu a výrazné melodičnosti obou zmíněných substancí – to je v posledních letech jeden z nejvýraznějších stavebních kamenů tvrdě rockové scény. Nepříliš povzbudivou tradicí české scény je skutečnost, že se u nás skutečně výrazní zástupci žánrů prosazují vždy až pár let poté, co daný trend kulminoval ve světě. V tomto ohledu platí i pro pražské debutanty xXXx, že „to své“ hrají sice velmi dobře, ale zůstávají odmocninou desítek zavedených jmen. Na druhé straně žijeme tady a teď a například koncertní prezentace xXXx rozhodně stojí za vychutnání. Ostatně i deska My Life My Pride se veskrze povedla – je celistvá, na debut vyzrálá, má správně kořenitou náladu, dynamiku, během čtyřiceti minut nehrozí pád do stereotypu. A když si pro srovnání pustíte srovnatelnou kapelu z renomovaných krajin – z toho v dobrém smyslu slova „nadějného potěru“ mě momentálně napadá třeba debut anglických Rise to Remain, kde zpívá synek Bruce Dickinsona z Iron Maiden! – nemají se xXXx za co stydět. Takže zbývá „maličkost“: vydržet pár let makat nadoraz, tlačit se pořádně do světa a nikde není psáno, že to nemůže vyjít…

Zlatý hřeb: Broken Promises
Zní to jako: ambiciózní metalcore

Body: