10.12.2007 | Autor: Petr Korál

Universal (65:11 + 73:46)
Tomuhle se dá říkat opravdu ultimativní výběr z toho, co Robert Kodym & P.B.CH. společně vytvořili pod hlavičkou Wanastowi vjecy. Nejen že nechybí ani jedna hitovka (a že jich za ta léta bylo!), ale v podstatě nic podstatného, co kdy Wanastowky ve studiu spáchaly (osobně mi scházejí snad jen Hračky, Chůze po ostří a původní verze Tak mi to teda nandey buď z dema, nebo z kompilace Epidemie). A člověk si při poslechu tohoto nadupaného dvoualba uvědomí, že většina písní ve zkoušce času obstála – lhostejno přitom, zda se Wanastowi vjecy zrovna vydávaly ke svým punkrockovým kořenům, uchylovaly k legráckám, všelijak (i když pochopitelně jen v mezích svého vlastního hudebního zákona) experimentovaly nebo se naopak nechaly bezpečně unášet na poklidných popových vodách.
Dvě nové písničky, Velkej první letní den a Kdo se bojí nesmí do nebe, představují ucházející wanasto-standard; diskutabilnější už jsou obě rovněž dosud nevydané předělávky. Gottem proslavená Lady Karneval (sám Mistr v této verzi osobně hostuje!) vyšla ještě obstojně, zato Mišíkově Variaci na renesanční téma se WV měly obloukem vyhnout – půvab a naléhavost originálu jsou beznadějně fuč a pánové by si v téhle souvislosti mohli zanotovat kus refrénu svého Kouzla: „Není to láska, není to zlo, jenom se nám to nepovedlo...“
Bonusové DVD obsahuje všech sedmnáct dosavadních klipů kapely (řadě z nich nechybí nápad a některé jsou skutečně znamenité), ale především unikátní dokument režiséra Vladislava Kvasničky ...aby si lidi všimli. Tenhle zdánlivě ztracený krátký film z roku 1988 o šestnáctiletém pankáči-narkomanovi a jeho přátelích, který hudbou obdařily právě – tehdy nekompromisně punkové – Wanastowi vjecy, svou syrovostí a autentičností má co říct i v dnešní době.

Zlatý hřeb: Tak mi to teda nandey, Andělé, Kočárek
Zní to jako: retrospektiva jedné ze svým způsobem nejzásadnějších českých kapel 90. let

Body: