27.7.2009 | Autor: Petr Korál

Tango Records (42:45)
Neuvěřitelné se stalo skutkem: před časem obnovená legendární skupina Tango (z někdejší sestavy však v té současné najdete pouze zpěváka Miroslava Imricha) vydává po 21 letech nové řadové album! Prvotním dojmem však je nemalé rozčarování. To postupně polevuje, ovšem k nadšeným výkřikům má recenzent pořád ještě daleko.
Návaznost nových věcí na repertoár původního Tanga je zjevná, Imrichův typický skladatelský rukopis a cítění se nezapřou – a zakrýt to nemůže ani nepoměrně moderněji uchopený sound dobarvený spoustou samplů a vůbec naprogramovaných zvuků. Jenže: zakopaného „psa problému“ nutno hledat v tom, že na rozdíl od starých desek tady v podstatě chybějí jakékoliv hitovky. Jinými slovy, zde přítomné písně jsou „formálně“ v naprostém pořádku, jenže deska dohraje a uvědomíte si, že vám po nich v hlavě nezůstalo téměř ani škrábnutí.
Až na druhý nebo třetí poslech si pár třešniček vyzobnete (ano, jsou tam!), avšak celkový pocit sice v podstatě dobré, leč zároveň značně nevýrazné hudební materie přetrvává. Ale to už vlastně bylo jinými slovy zmíněno výše...

Zlatý hřeb: Cejtíš to, Já za to nemůžu, Žízeň je veliká
Zní to jako: poněkud nedotažený pokus navázat přervanou nit

Body: