15.11.2010 | Autor: Ivan Ivanov

Universal (55:52)
Po přehrsti symfonických počinů kdejaké rockové kapely či hudebníků v koncích, kteří nevědí, co dál se svou kariérou, a spojení se symfoňákem brali jako způsob, jak si zahrát na něco nóbl či vyplnit mezeru v nastalém tvůrčím vakuu, máme co do činění se symfonickou deskou Stinga. Ovšem situace je zde zcela jiná a výsledek kvalitativně zcela jinde.
Stingův záměr byl nahrát svoje skladby se zcela novým, čistě symfonickým zvukem, bez jakýchkoliv elektrických nástrojů či klasických bicích. Použil tři různé orchestry, svého dvorního kytaristu Dominika Millera a hlas zpěvačky Jo Lawry, se kterou vzniklo několik překvapivých duetů ve skladbách, kde po nich původně nebyl ani náznak. Nejlepší z nich jsou bezesporu singlovka The Pirate´s Bride, The End of the Game, kterou lze najít pouze na LP verzi alba Brand New Day (1999) a You Will Be My Ain True Love ze soundtracku k filmu Návrat do Could Mountain.
Až na výjimky (Englishman In New York a When We Dance) většina skladeb dostala zcela nový zvukový kabát a místy i zcela nově napsané pasáže. Next To You, I Burn for You, Roxanne a Every Little Thing She Does is Magic z období s The Police vynikají i hlubšími zásahy do aranžmá.
Jak je u Stinga zvykem, hudba hrála prim i tentokrát a výběr skladeb nebyl dělán na základě popularity či hitovosti, ale podle potenciálu, který v sobě mají, aby vyzněly dobře v podání symfonického orchestru. Jak jinak si vysvětlit přítomnost takových rarit jako The Pirate´s Bride (B strana singlu z roku 1996) či I Burn For You (B strana singlu z roku 1983)?
Stingovo zaběhnutí do symfonických krajin, kde se místy dostává až k vážné hudbě 20. století, nelze brát jinak, než jako podařený pokus naservírovat svým fanouškům trochu jiný zážitek, který je hodně muzikantský a vkusný.

Zlatý hřeb: Next To You
Zní to jako: kdyby Benjamin Britten působil v oblasti populární hudby

Body: