24.12.2009 | Autor: Josef Rauvolf

Starcastic (38:44)
Projekt Sporto – hoši totiž působí v řadě kapel, jedna přitom zajímavější než druhá – sklízí chválu kritiků, a právem. Zábavné ovšem je, jak se je ti či oni snaží napasovat do nějakých těch módních škatulek. Snahy naprosto scestné, Sporto se zařazení vzpírá, a dobře tomu. Album je třeba především pochválit za výborné texty, civilní, nevykalkulované. Nikdo se tu nesnaží šokovat, ani hudebně, ani slovně, i proto je jasné, že Sporto budou spíše tajným tipem, rozhodně však ne miláčkem rádoby frustrovaných davů. Protože, kdo by chtěl slyšet slova jako třeba „to není moje scéna, já mezi svýma jsem jenom doma“. Sporto se vysmívají tuposti a stádnosti, zpívají o domácím násilí, utahují si z honění nejnovějších trendů – mohou si to dovolit. Jejich More je v podstatě písničkářské album, ovšem nečekejte Jarka Nohavicu, své temné písňové výpovědi balí do jemného elektronického hávu, když dojde na rapování, je to funkční, jako ostatně vše na tomhle parádním albu. Nelze než vřele doporučit!!!

Zlatý hřeb: Dva zuby
Zní to: hodně nepražsky

Body: