29.5.2011 | Autor: Petr Škuta

Epic/Sony Music (49:36)
Slušný female hlas, klavír, balady o lásce, pěkný kukuč, k tomu nějaký ten příběh, a hvězdička je na světě. Po stopadesáté stejná omáčka s přílohou, kde je v tomto případě relativně nadaná hlavní atrakce chodu poněkud zatopená balastem kolem, škoda. Tahle mladá slečna by na to měla. Na hlase se ještě zapracuje, charisma a výraz se s přibývajícími zkušenostmi také nějak vypilují, potenciál tam rozhodně je. Při poslechu se nemůžu zbavit dojmu, že si Sara příliš nechává přistříhávat křídla hudebními producenty. Zatím je bohužel celá produkce nastavená na dobývání žebříčku, a taky že se jí to daří! Celá Kaleidoscope Heart má pohodovou atmosféru, v čemž je zakopaný pes – je pohodová až k smrti nudí. Vše je předvídatelné, nic zajímavého se tam neděje. Kdybych měl být příliš zlej, tak se tu začnu rozepisovat o tuctu a klišé, ale už mlčím. Dejme Sara Bareilles šanci. Uvidíme, co přinese třetí deska, ta většinou rozhodne…

Zlatý hřeb: Machine Gun, Love Song
Zní to jako: zpěvačka s klavírem po dvacátý třetí

Body: