31.5.2008 | Autor: Petr Korál

Supraphon (45:14)
Ortodoxní punková komunita tuhle partu, stejně jako třeba Jaksi taksi, nesnáší, ale proč vlastně? Rybičky 48 si na bůhvíjaké pankáče nikdy nehrály a netají se tím, že kytarová energie zasnoubená s chytlavostí je pro ně vším (novinka je snad ještě „hituplnější“ než debut Adios embryos!, obsahuje i víc volnějších popěvků) a že nějaká hluboká sdělení světu nechávají jiným. I když, pravda, v písni Spratek se skupina zničehonic utrhla ze řetězu a jako by se touto agresivní vypalovačkou snažila vrátit jedovatou slinu těm, co Rybičkami opovrhují a považují je pouze za „bravíčkovou“ hru na punk...
Jestli lze kutnohorské trojici něco mít za zlé, tak především to, že její písničky jsou občas doslova blbosti o ničem. Chtělo by to mnohem více vtipu a nadhledu a vyhnout se vyloženým odpudivostem, jaký představuje text skladby Ondrova pomalá (mimochodem, i hudebně jde o pop na n-tou). Sarkasticky zábavný Romantik ukazuje, že to není nemožné. V tomhle žánru je sice důležitější forma (a nejeden parádní melodický nápad by Rybičkám mohly závidět i mnohé slavné zámořské poppunkové party!), ale ani obsah by neměl nesměle podupávat někde v koutku, blahosklonně přehlížen tvůrci písniček i jejich příjemci...

Zlatý hřeb: Emily, Opuštěný pokoje, Romantik
Zní to jako: povedená nahrávka (punk)rockerů, kteří se neštítí popu

Body: