6.8.2007 | Autor: Jaroslav Riedel

Carpe Diem Records (58:38)
Pepa Nos nazval svou novou desku opravdu trefně. Tedy ne, že by dřív bojovný nebyl. Ale právě teď do toho skutečně šije hlava nehlava: od komunistů po Al Kajdu, nejvíc však do spokojených spoluobčanů, „vysmátých idiotů, pohodových debilů, televizních kreténů“. Komunista „Křivá huba“ ani Bin Ládin si nejspíš Nosovy desky nekupují, jinak se však lehce může splnit Nosovo proroctví - „Ale ti, kteří se v písni poznali, o vrácení peněz požádali“. Tomu, kdo se při Nosových písních chce pořádně zachechtat, může smích lehce zmrznout na rtech. Nosovy texty však zároveň není ani radno brát moc vážně. To by pak třeba verše v úvodní písni - „Jdem rovnou za Nosem. Za právo hlasitě dýchat jdem se bít.“ - mohly působit jako mesiášská umanutost. Ale stejně je nakonec Nos nejpůsobivější ve zhudebněné básni Františka Gellnera.

Zlatý hřeb: Noc byla. Usnout nemoh' jsem...
Zní to jako: někdy vtipná sršatost, jindy křeč, vždy ale nepopiratelná osobitost

Body: