11.6.2006 | Autor: Petr Korál

Sony BMG (49:44)
Tak tomuhle říkám návrat jako hrom! Nejde sice přímo o comeback, ale jedni z věrozvěstů grunge si vybírali poměrně dlouhou nahrávací odmlku, aby se vrátili vskutku v náramné formě. Jejich nové, myšlenkově jako vždy více než hluboké písně, mohou jak hudebním pojetím, tak uměleckou kvalitou směle konkurovat těm nejslavnějším kouskům z prvních dvou alb Ten a Vs. Ne, opravdu nepřeháním.
Pearl Jam v sobě po mnoha letech konečně opět našli onu fascinující mladickou syrovost, neučesanost a místy vyloženě tvrdost (jejich raná tvorba ostatně nebyla nic jiného než moderní hard rock prosycený neilyoungovským písničkařením), aby vše nezřídka završili přímo ochromující melodickou silou Marker In The Sand, skvostný cajdáček Gone nebo vyloženě nádherná píseň Come Back). A o mimořádně naléhavém projevu Eddieho Veddera a úchvatné emotivnosti jeho typicky (nikoliv intonačně!) „rozevlátých“ vokálních linek snad ani netřeba jakkoliv básnit...
Skvělá práce, pánové! Už dlouho mě poslech nějaké nové desky takhle nebavil.

Zlatý hřeb: Come Back
Zní to jako: Pearl Jam přesně v té podobě, v jaké je nejen pamětníci chtějí slyšet


Body: