26.4.2007 | Autor: Josef Rauvolf

Guerilla Records (62:19)
Co dodávat k básníkově sympaticky umanuté cestě za vlastní podobou? Pavel Zajíček ušel od dob, kdy se s DG 307 oddával v druhé polovině 70. let zběsilému, ne vždy posluchačsky vstřícnému experimentování, pořádný kus, po návratu z emigrace DG 307 sice obnovil, sympaticky však odmítl stavět na staré slávě a produkovat klony dřívějších aktivit. Zároveň začal vystupovat se svou poezií, doprovázen různými muzikanty, jindy zcela sám. Na tuto nahrávku s příznačným názvem (cesta jako taková je pro Zajíčka zřejmě klíčovým pojmem), si přizval celou kapelu, jež k jeho přednesu vytváří rytmicky pulzující doprovod. Nejde o pozadí, obě složky, hudební i textová, a samozřejmě i hlasová, jsou zde zcela v souladu. Na rozdíl od svých povětšinou kratších textů zde Zajíček čte texty dlouhé, které působí spíše jako úryvky dopisů či deníkové záznamy než to, co si běžně pod slovem poezie představujeme. Tak tomu ale bylo v Zajíčkově případě vždy.

Zlatý hřeb: Omnia orta cadunt
Zní to jako: Pavel Zajíček a nic jiného

Body: