13.7.2011 | Autor: Ivan Ivanov

ACT Music/Arta (70:28)
Tato deska je skutečně oříšek a lze ji pojmout několika různými způsoby. Škála jejího vnímání a hodnocení může být velmi široká, od totálního podivného úletu až po hodně zajímavý nadžánrový experiment, který ukazuje, na kolik bezbřehý může být novátorský i improvizační přístup k rockové a soulové klasice. Ti, co znají starší desky tohoto virtuózního francouzského jazzového kytaristy vietnamského původu, možná až tak překvapení nebudou. Nguyên Lê podobnou desku nahrál v roce 2003, jmenovala se Purple: Celebrating Jimi Hendrix, ale oproti ní Songs of Freedom je daleko větší divočina. Tentokrát pod skalpel jazzového chirurga šly skladby z repertoáru Led Zeppelin, The Beatles, Cream, Iron Butterfly, Boba Marleyho, Janis Joplin a Stevieho Wondera. Popisovat detailně jak pitval, aby se dostal až na kost podstaty klasik typu Whole Lotta Love, Sunshine of Your Love či Eleanor Rigby, jak vytvářel plastiky, zkracoval anebo prodlužoval, dostával se od jazzu ke břehům world music a možná i ještě dál, nemá cenu. Na tuto desku si názor musí každý vytvořit sám. Řekněme jenom, že se něco povedlo víc, něco míň a že k poslechu je nutná určitá dávka hudební tolerance a volnomyšlenkářství.

Zlatý hřeb: Come Together
Zní to jako: jazzový následovník Franka Zappy

Body: