28.3.2008 | Autor: Michal Husák

Warner (66:10)
Britské neo-progresivní trio Muse v posledních letech různými živáky nešetří, však je také tuhle kapelu s neskutečným nábojem a vnitřním kouzlem radost sledovat. Tedy, přiznám se, že když už opustit cizelérskou dokonalost studiových nahrávek Muse, dávám přednost záznamům s obrazem. Což mimochodem zdaleka neplatí pro všechny kapely obecně. Ovšem způsob, jakým tahle početně skromná patička v čele s démonickým divňousem Mattem Bellamym dokáže opanovat sebeobrovštější scénu, je mrazivě stravující i euforický současně. Vidět současně s poslechem je v tomto případě pro celkový dojem žádoucí. Tudíž tento CD-promo-náslech, který audiovizuální počin Haarp (z londýnského Wembley z června 2007) představuje pouze ve zvukové stopě, je automaticky trošku v nevýhodě. Ovšem věcné výtky nečekejte - zvuk v pořádku, songy jedinečné, forma kapely a provedení bez výhrad (Matthew oproti minulosti už tolik nechodí do kvičivé fistule)...

Zlatý hřeb: celý playlist, a našlo by se jistě spousta dalších kousků, které by ostudu taky neudělaly
Zní to jako: jiskřivý současný progresivní rock

Body: