9.8.2007 | Autor: Jindřich Göth

Redblack (43:19)
Brněnská Insania je už hezkých pár let originál každým coulem. Oslavována především fajnšmekry a hledači všeho osobitého vydává jednu pozoruhodnou desku za druhou, přičemž tvrděrockové jádro obalují v chřupavém těstíčku ze samplů a dalších elektronických parádiček. Novinka Rock’n’Freud je v tomto ohledu velmi pestrá, Insania na něm zní málem jako industriálně rocková formace, přičemž ono „industriální“ berme s rezervou.
Nu a pak tady máme zlatý hřeb večera – texty, oproti dřívějšku již komplet v češtině. Černý humor, nadsázka, ironie, působivou atmosféru generující obraty: „Ten večer začal přesně naopak, než bych si přál/Joe mě zaved vzhůru tmou tam na vrcholky skal/U ohně byla Marie, smutně zněl její hlas/my nevěříme v ďábla, ale ďábel věří v nás. Přidejte nápaditý a po grafické stránce (opět) notně nejednoznačný koncept alba a máte to, co bylo řečeno v první větě.

Zlatý hřeb: Večer, kdy Freud zpíval basem
Zní to jako: v dobrém slova smyslu kultovní kapela

Body: