25.2.2002 | Autor: Alex Švamberk

Metropolis/Cure Pink (67:17)
Front Line Assembly na albu Epitaph rozvíjejí pojetí předchozí desky Implode, na které zpěvák Bill Leeb také spolupracoval s Chrisem Petersonem, pohybujícím se okolo skupiny od začátku devadesátých let. Deseti skladbám sice dominuje úderný rytmus, ovšem tempo je volnější a ostří otupují vyklenuté plochy kláves, přibližující Epitaph kontinentální podobě EBM. Novinka je mnohem umírněnější než klasické nahrávky Front Line Assembly s Rhysem Fulberem, agresivitu vystřídala potemnělá nálada, oblíbená na německé scéně elektronické hudby. Ostřejší poloha nechybí, přinášíji však jen rychlé Krank It Up s důrazným rytmem a industriálními zvuky (i jeho útočnost však zjemňuje melodický refrén). Klasické pojetí ještě evokují některé části temného Backlash, v nichž rytmus převáží nad plochami kláves, a tepavá titulní skladba. Většina albase však pochybuje na křižovatce gotiky s EBM. Front Line si libují v potemnělé atmosféře, nezapomínají však na vznosnost, patrnou už v úvodních písních Haloed a Dead Planet. Zvuk je sice temný, často ovlivněný industriálem, ale nikdy ne vysloveně drásavý. Nakolik se Leeb vzdálil původnímu pojetí, je patrné v Decoy a Everything Must Perish, jimž dominují vyklenuté melodické linky kláves s líbivým zvukem. Zejména druhá jmenovaná skladba už tvoří přechod k jinému Leebovu projektu - Delerium, v němž kombinuje elektroniku a taneční rytmy s podmanivými melodiemi a atmosférou klasických nahrávek společnosti 4AD. Ve svém ranku představuje Epitaph lepší průměr, Leeb a Peterson jsou profesionálové, což ovšem nezastře, že se zuby nehty drží vyjetých kolejí, aby neztratili věrné posluchače.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/02