13.6.2011 | Autor: Petr Korál

vlastní náklad (40:22)
Začátkem května to byly tři roky, co byl brutálně zavražděn František Sahula. Jeho doprovodná skupina Synové výčepu nicméně vede „život po životě“, když za mikrofon povolala frontmana Tří sester a letitého Sahulova kamaráda a v různých obdobích i spoluhráče Lou Fanánka Hagena. Společně provozují jakýsi sahulovský revival – a nyní se dokonce rozhodli natočit novou desku s prapodivným názvem, který údajně pochází ze Sahulovy „pozůstalosti“.
A nejen název: na dvou skladbách se autorsky spolupodílel ještě nebožtík. Drtivá většina repertoáru jsou ovšem naprosté novinky, byť Sahulův duch se jimi stejně tak nějak proplétá a jeho postavu odhalíte nejen na obalu, ale i v některých textech (Hlavní město sebeklamu nebo Zlatá 2: „Nesháním si práci / legenda jsem já / pomalu se v pivu ztrácí / touha hrát, texty psát...“).
No a teď pozor, protože nepřipravené posluchače asi čeká malý šok: na celé desce totiž Synové výčepu upotřebili – na rozdíl od koncertů – pouze akustické kytary! Výsledkem je jakýsi neelektrifikovaný pub/punk rock, což zní divně, ale přátelé, funguje to! Má to až překvapivou energii a zdravý hospodský rajc a po druhém, maximálně třetím poslechu už tam možná ani ortodoxním bigbíťákům ty boostery chybět nebudou...

Zlatý hřeb: Zlatá 2, Ježíšova, Hezká jsem
Zní to jako: kříženec Tří sester a Synů výčepu v unplugged hávu


Body: