27.1.2007 | Autor: Petr Korál

Piper Records (39:40)
Podobně jako třeba Bratři Orffové se i Ondřej Pečenka zvaný Mladoň pokouší o jakési „neopísničkářství“. (Nezaměňovat, proboha, s neofolkem jistého zpívajícího automobilového závodníka a thaiboxera! To je dočista jiná nejen váhová kategorie...) A v porovnání s debutem Zrno (2004) na to jde nejen rafinovaněji (zejména zvukově a aranžérsky – je v tom cítit také výrazný producentský i muzikantský vklad zkušeného Dušana Neuwertha), ale zároveň paradoxně i posluchačsky vstřícněji. Pečenkovy lyrické texty sice působí poněkud upovídaně a někdy až křečovitě poeticky, jako zpěvákovi mu pro změnu chybí charisma Vlasty Třešňáka, Vladimíra Merty a jiných jeho „nepřímých předchůdců“, ale cosi mi říká, že vůči tomuhle interpretovi bychom měli být ve střehu a že ještě zdaleka nevyložil všechny karty.

Zlatý hřeb: Folk2step, Petrklíč
Zní to jako: třeba jako Priessnitz zkřížení s Bratry Orffovými a s dávnou skupinou Oldřicha Janoty Mozart K.

Body: