23.11.2005 | Autor: Martin Zoul

Mute/EMI (52:21)
Kvízová otázka pro čtenáře: jmenujte aspoň dvě skladby z předchozího opusu DM. Těžké, že? Přitom při skoku ob album narazíme na desku plnou hitů, které ani po bezmála deseti letech nezestárly. Playing The Angel sice není Ultra, ale má k tomu zatraceně blízko – jak zvukově, tak množstvím potenciálních hitů. A co víc: novinka Gahana a spol. si zaslouží postavit na roveň s legendárním Violatorem z roku 1990. Tehdy dosáhla kreativita skupiny vrcholu a následovalo dlouhé období vnitrokapelových rozkolů, drogových excesů a více či méně vyrovnaných nahrávek. Tohle období, zdá se, už mají Depeche Mode za sebou a jako důkaz slouží jedna z jejich nejlepších desek vůbec. Od začátku do konce je album Playing The Angel zvukově konzistentní, plné výborných písní a v dobrém slova smyslu popové. Vítejte zpátky, hoši! Už se nám stýskalo.

Zlatý hřeb: prvních dvacet minut alba
Zní to jako: Depeche Mode na vrcholu síly


Body: