20.3.2002 | Autor: Petr Dorůžka

Teldec/Warner Music ( 54:42)
Kanadský kytarista a producent Michael Brook za sebou má nahrávky s Brianem Enem i producentské projekty pro Real World (Nusrat Fateh Ali Khan, Djivan Gasparyan) - a na téhle desce má minimálně stejný vklad jako jeho svěřenec. Libanonský houslista Claude Chalhoub je považován na úzké hraniční zóně mezi Východem a Západem za velkou naději. Narodil se v Bejrútu, získal stipendium do londýnské Royal College of Music, a věhlasný virtuoz Daniel Barenboim si jej vybral jako prvního houslistu svého arabsko-izraelského orchestru.

Na jeho debutovém albu se objevuje řada prominentních hostí: Nusratův bratr Forroukh Fateh Ali Khan, znamenité barvy přidává smyčcový oktet a výtečná darbouka a tabla... Vedle sedmi původních skladeb tu najdeme úpravu Gnossienne No. 1 od francouzského skladatele Erika Satieho - který před sto lety objevil myšlenku 'ušlechtilé hudební kulisy' a inspiroval tak Briana Ena, stejně jako autory pokleslého muzaku. Není tedy příliš velká náhoda, že celé album zůstává tak trochu v enovském duchu: před vašima ušimase otevírá široké panorama, které mozaikovitě vyplňují útržky, motivy či zcela autonomní zvuky. Claude Chalhoub se jako houslista-sólista objevuje v popředí jen občas; pokud v hudbě nesnášíte egoismus, album vám nejspíš udělá radost.

Přiznám se ale, můj počáteční vztah k téhle nahrávce byl podobný jako k horkému bramboru. V době, kdy z arabsko-evropské hranice proudí tolik energií nabité hudby - včetně Natachi Atlas, rai, či nejrůznějších čarodějných lektvarů na bázi flamenca - působí tohle album až příliš rezervovaně. Jestliže však dáváte přednost sporadickým impulsům v duchu Briana Ena, pak se může tenhle libanonský hráč na evropské stradivárky snadno stát vaším novým idolem.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/03