2.2.2011 | Autor: Petr Korál

vlastní náklad (38:22)
Devítihlavé těleso z Vrchlabí s velkou, pětičlennou dechovou sekcí (alt-, tenor- a barytonsaxofon, trombon, trubka; případně i flétna a klarinet) na svém třetím albu servíruje poměrně originální hudební směs. Do šejkru vložilo odkaz tradičního českého undergroundu a nové vlny, tvrdší rock, ska, funk i další elementy, důkladně promíchalo a výsledek chutná opravdu zajímavě a působí výživně.
Osobitá je tu ale nejen muzika, nýbrž i její rodná sestra, tedy myšlenková náplň jednotlivých písniček. Nesnadno uchopitelné texty jsou plné alegorie, skrytých narážek, ale i potřebné nadsázky a bizarního humoru. Cesta, kterou Cémur Šámur započali na debutu Samorost (2006) a rozvinuli na CD Žabokrk (2008), byla na novince dovedena k prozatímnímu vrcholu.

Zlatý hřeb: Amálka, Teplometal
Zní to jako: tvrdší Laura a její tygři, Krásné nové stroje apod.

Body: