9.11.2010 | Autor: Ivan Ivanov

Columbia/Sony Music (172 min.)
Bruce Springsteen & The E Street Band odehráli 28. června 2009 v londýnském Hyde Parku koncert, který dokáže dostat do extáze diváka před televizní obrazovkou, natož přítomné publikum, které je u vytržení již od prvního riffu coververze písně London Calling od The Clash. Skoro tříhodinové vystoupení, jak je to u Bosse s E Street Bandem již letitým zvykem, se nese v duchu té nejskvostnější muziky a maximální energie, kterou jsou hudebníci schopni ze sebe dostat. Springsteenova košile je totálně propocena již od třetí písně, ale Boss celou dobu ždímá spíš svoji kytaru a hlasivky, nešetří se ani na okamžik a snaží se o co nejužší kontakt s publikem. A to doslova a do písmene, neboť pod pódiem má postavenou rampu, po které neustále vybíhá, aby svoje fanoušky měl skutečně na dotek ruky. Sbírá od nich cedulky s názvy skladeb, které si přejí, aby zazněly, zpívá si s nimi, a v refrénu Waitin´ on a Sunny Day jeho mikrofon putuje k malému chlapci v prvních řadách, který text umí bravurně. Texty ale umí celé moře asi sto padesáti tisíců lidí, a když všichni najednou zazpívají bez doprovodu Hard Times (Come Again No More), můžete rovnou zamáčknout cosi v oku. Ale ohromná interakce s publikem by sama o sobě nestačila, kdyby si koncert ze všech zúčastněných nejvíc neužíval samotný Springsteen. Je až s údivem, jak je ve svých šedesáti letech stále v ohromné formě a kondici a dokáže si vychutnat každou vteřinu strávenou na scéně.
Konstelace všech možných faktorů, které mohou ovlivnit průběh koncertu, byla tento večer v Hyde Parku ideální. Výtečnou roli sehrálo i slunce, neboť víc procítěné skladby zazněly ještě při nádherném západu a největší hity jako Born to Run či závěrečná Dancin´ in The Dark až za tmy. Bezpochyby v případě tohoto záznamu jde o to nejlepší, co kdy Bruce Springsteen vydal.

Body: