Enya - Podmanivé zastavování v čase
2.2.2009 | Autor: Leoš Kofroň | sekce: publicistika
fotogalerie
Drobnou, na krátko ostříhanou černovlásku s výraznýma očima a pronikavým pohledem byste možná tipovali spíše na docela přísnou paní profesorku, než na korunní princeznu new age, jejíž éterický hlas dokáže uhranout desítky milionů posluchačů. Když si prohlédnete její fotografie z před dvaceti let, prakticky nezaznamenáte žádnou změnu vizáže. Jako by dokázala zastavit čas. To samé ovšem platí i o její muzice. Zatímco to první jí může jednoznačně lichotit, to druhé… No, buďme galantní a řekněme, že to už je věcí názoru…
Že se Enya, vlastním jménem Eithne Ní Bhraonáin, stala se s 70 miliony prodaných zvukových nosičů na svém kontě nejúspěšnější irskou muzikantkou v celé historii země, za to vděčí nejen svému talentu, ale i pracovitosti a setkání s těmi správnými lidmi v pravý okamžik.
Rodačku z Gweedorského regionu v hrabství Donegal na severozápadě Irska, mohla hudební dráha minout jen velmi těžko. Celá její početná rodina byla velice muzikální a písně v rodné gaelštině ji provázely (stejně jako chrámové zpěvy při návštěvách bohoslužeb v kostele), už coby malou holčičku. Žádným tajemstvím rovněž není, že starší sourozenci Ciarán, Pól a sestra Máire, spolu se strýčky-dvojčaty Padraigem a Noelem O’Dugainovými, se proslavili ještě před nástupem Enyi se svojí rodinnou kapelou Clannad. Ostatně, na dvou deskách skupiny - Cran Úll (1980) a Fuaím (1981) už sotva dvacetiletá novicka Enya vypomáhala. Na té první ještě v utajení (klávesy a doprovodné vokály), na druhé už s plnou parádou a fotkou spolu s ostatními na obalu…
Překvapivý odlet z rodného hnízda
Clannad měli v té době výborně nastartováno. Hned další album Magical Ring (1983) s průzračnou chorálovou baladou Theme From Harry’s Game jim otevřelo hranice do světa. Následoval soundtrack Legend (1984) k populárnímu televiznímu seriálu o Robinu Hoodovi a vše vyvrcholilo spoluprací se zpěvákem Bonem na desce Macalla (1985). U toho všeho již ovšem Enya neasistovala. Dávno před tím se totiž dohodla s producentem kapely Nickem Ryanem, že z Clannad oba odejdou a zkusí to spolu samostatně v Dublinu. Těžko říct, zda se Enya mezi svými cítila natolik upozaděná či v ní Ryan už tenkrát jasnozřivě rozpoznal takový talent. Faktem zůstává, že tohle rozhodnutí se pro oba stalo osudové.Vlastně i pro Rickovou ženu Romu, jíž jako talentovanou básnířku záhy přibrali do party.
Takhle pospolu (a to doslova, neboť Enya zprvu u Ryanových bydlila a tamtéž ve vybudovaném domácím studiu vznikaly první její nahrávky) hledali a postupně nacházeli tu pravou hudební tvář a výrazovou parketu pro dívku, jejíž jméno v té době nikomu nic neříkalo. To se poprvé širší veřejnosti představilo v titulcích filmu Žabí princ, kde zazněly dvě její skladby. Ani následující scénická práce z roku 1987 na dokumentárním seriálu televize BBC věnovaném historii a kultuře Keltů (vydané eponymní album je známé spíše z o pět let mladší reedice pod názvem The Celts) žádný průlom do světa neučinilo. Soundtrack se však zalíbil tehdejšímu šéfovi Warner Music v Británii a ten Enye nabídl smlouvu. Jeho důvěra se mu zúročila už o rok později, kdy muzikantka přichystala album Watermark se stěžejním hitem Orinoco Flow, který dobyl hitparády doma i ve světě. Charakteristický sound à la Enya se definitivně zrodil…
Ruční dílna na výrobu krásna
Jaké jsou tedy jeho netypičtější rozpoznávací znaky, které platí vlastně pro všech osm dosud vydaných alb a podle nichž lze Enyu okamžitě identifikovat? Východiskem všeho je melodie, respektive opakující se krátké melodické motivy. Tomuto tvůrčímu záměru odpovídají i použité nástroje - klavír jako základní stavební kámen (někdy i klarinet, dudy a další instrumenty), decentní smyčce se svými charakteristickými staccatovými aranžemi jako důležité pojivo a především nad tím vším se klenoucí hlas. Další důležitá ingredience zpěvaččiny originální receptury – v mnoha průzračných vrstvách nanášené vokály, jenž se vynořují jako by odněkud z mlžného povzdálí. Enya vytvořila takovou malou továrničku na krásno z níž čas od času vycházejí umělecké tovary bez kazu, pouze se jeden druhému tak trochu podobá jako vejce vejci. Pro mnoho posluchačů ovšem Enya představuje oázu klidu, ostrůvek pohody, chvilkový únik do poněkud uměle vytvořeného světa (podobně umělého jako byl sníh, který pokrýval prostranství před londýnským palácem Two Temple Place při křtu jejího čerstvého alba And Winter Came…), kde je jim lépe než v tom skutečném…
Fotogalerie:
fotogalerie
Drobnou, na krátko ostříhanou černovlásku s výraznýma očima a pronikavým pohledem byste možná tipovali spíše na docela přísnou paní profesorku, než na korunní princeznu new age, jejíž éterický hlas dokáže uhranout desítky milionů posluchačů. Když si prohlédnete její fotografie z před dvaceti let, prakticky nezaznamenáte žádnou změnu vizáže. Jako by dokázala zastavit čas. To samé ovšem platí i o její muzice. Zatímco to první jí může jednoznačně lichotit, to druhé… No, buďme galantní a řekněme, že to už je věcí názoru…Že se Enya, vlastním jménem Eithne Ní Bhraonáin, stala se s 70 miliony prodaných zvukových nosičů na svém kontě nejúspěšnější irskou muzikantkou v celé historii země, za to vděčí nejen svému talentu, ale i pracovitosti a setkání s těmi správnými lidmi v pravý okamžik.
Rodačku z Gweedorského regionu v hrabství Donegal na severozápadě Irska, mohla hudební dráha minout jen velmi těžko. Celá její početná rodina byla velice muzikální a písně v rodné gaelštině ji provázely (stejně jako chrámové zpěvy při návštěvách bohoslužeb v kostele), už coby malou holčičku. Žádným tajemstvím rovněž není, že starší sourozenci Ciarán, Pól a sestra Máire, spolu se strýčky-dvojčaty Padraigem a Noelem O’Dugainovými, se proslavili ještě před nástupem Enyi se svojí rodinnou kapelou Clannad. Ostatně, na dvou deskách skupiny - Cran Úll (1980) a Fuaím (1981) už sotva dvacetiletá novicka Enya vypomáhala. Na té první ještě v utajení (klávesy a doprovodné vokály), na druhé už s plnou parádou a fotkou spolu s ostatními na obalu…
Překvapivý odlet z rodného hnízda
Clannad měli v té době výborně nastartováno. Hned další album Magical Ring (1983) s průzračnou chorálovou baladou Theme From Harry’s Game jim otevřelo hranice do světa. Následoval soundtrack Legend (1984) k populárnímu televiznímu seriálu o Robinu Hoodovi a vše vyvrcholilo spoluprací se zpěvákem Bonem na desce Macalla (1985). U toho všeho již ovšem Enya neasistovala. Dávno před tím se totiž dohodla s producentem kapely Nickem Ryanem, že z Clannad oba odejdou a zkusí to spolu samostatně v Dublinu. Těžko říct, zda se Enya mezi svými cítila natolik upozaděná či v ní Ryan už tenkrát jasnozřivě rozpoznal takový talent. Faktem zůstává, že tohle rozhodnutí se pro oba stalo osudové.Vlastně i pro Rickovou ženu Romu, jíž jako talentovanou básnířku záhy přibrali do party.
Takhle pospolu (a to doslova, neboť Enya zprvu u Ryanových bydlila a tamtéž ve vybudovaném domácím studiu vznikaly první její nahrávky) hledali a postupně nacházeli tu pravou hudební tvář a výrazovou parketu pro dívku, jejíž jméno v té době nikomu nic neříkalo. To se poprvé širší veřejnosti představilo v titulcích filmu Žabí princ, kde zazněly dvě její skladby. Ani následující scénická práce z roku 1987 na dokumentárním seriálu televize BBC věnovaném historii a kultuře Keltů (vydané eponymní album je známé spíše z o pět let mladší reedice pod názvem The Celts) žádný průlom do světa neučinilo. Soundtrack se však zalíbil tehdejšímu šéfovi Warner Music v Británii a ten Enye nabídl smlouvu. Jeho důvěra se mu zúročila už o rok později, kdy muzikantka přichystala album Watermark se stěžejním hitem Orinoco Flow, který dobyl hitparády doma i ve světě. Charakteristický sound à la Enya se definitivně zrodil…
Ruční dílna na výrobu krásna
Jaké jsou tedy jeho netypičtější rozpoznávací znaky, které platí vlastně pro všech osm dosud vydaných alb a podle nichž lze Enyu okamžitě identifikovat? Východiskem všeho je melodie, respektive opakující se krátké melodické motivy. Tomuto tvůrčímu záměru odpovídají i použité nástroje - klavír jako základní stavební kámen (někdy i klarinet, dudy a další instrumenty), decentní smyčce se svými charakteristickými staccatovými aranžemi jako důležité pojivo a především nad tím vším se klenoucí hlas. Další důležitá ingredience zpěvaččiny originální receptury – v mnoha průzračných vrstvách nanášené vokály, jenž se vynořují jako by odněkud z mlžného povzdálí. Enya vytvořila takovou malou továrničku na krásno z níž čas od času vycházejí umělecké tovary bez kazu, pouze se jeden druhému tak trochu podobá jako vejce vejci. Pro mnoho posluchačů ovšem Enya představuje oázu klidu, ostrůvek pohody, chvilkový únik do poněkud uměle vytvořeného světa (podobně umělého jako byl sníh, který pokrýval prostranství před londýnským palácem Two Temple Place při křtu jejího čerstvého alba And Winter Came…), kde je jim lépe než v tom skutečném…
Zajímavosti:
Enya se v mnoha ohledech vymyká představám o marketingovém chování hvězdy pop music. Důsledně si střeží své soukromí (z něhož na povrch vyplula jen trochu tajuplná a neobjasněná historka o tom, jak na její zámeckou usedlost před třemi roky pronikl neznámý pachatel, spoutal služebnictvo a po rozezvučení alarmu uprchl), s novináři komunikuje jen v nejkrajnější nutnosti (zpravidla u příležitosti nového alba) a dokonce ani vůbec nekoncertuje (i když možnost představit se někdy v budoucnosti před živým publikem definitivně nevyloučila).
Zajímavé momenty je proto třeba hledat výhradně v její tvorbě. Třeba v tom, že kromě angličtiny a rodné gaelštině zpívá i latinsky, španělsky, japonsky a dokonce i v textařkou Romou vytvořeném jazyku loxian.
Je držitelkou tří Grammy, spolupracovala s režisérem Peterem Jacksonem na hudbě k filmovému bestselleru Pán prstenů, její píseň Only Time po teroristickému útoku z 11. září 2001 zněla v rádiích a televizi CNN takřka dennodenně. Výtěžek z její speciální edice pak byl věnován rodinám obětí.
Sama melancholickou náladu své hudby označuje za „podzimní“, což lze vztáhnout i na její nové album (třebaže se zimní tematikou) And Winter Came…
Enya se v mnoha ohledech vymyká představám o marketingovém chování hvězdy pop music. Důsledně si střeží své soukromí (z něhož na povrch vyplula jen trochu tajuplná a neobjasněná historka o tom, jak na její zámeckou usedlost před třemi roky pronikl neznámý pachatel, spoutal služebnictvo a po rozezvučení alarmu uprchl), s novináři komunikuje jen v nejkrajnější nutnosti (zpravidla u příležitosti nového alba) a dokonce ani vůbec nekoncertuje (i když možnost představit se někdy v budoucnosti před živým publikem definitivně nevyloučila).
Zajímavé momenty je proto třeba hledat výhradně v její tvorbě. Třeba v tom, že kromě angličtiny a rodné gaelštině zpívá i latinsky, španělsky, japonsky a dokonce i v textařkou Romou vytvořeném jazyku loxian.
Je držitelkou tří Grammy, spolupracovala s režisérem Peterem Jacksonem na hudbě k filmovému bestselleru Pán prstenů, její píseň Only Time po teroristickému útoku z 11. září 2001 zněla v rádiích a televizi CNN takřka dennodenně. Výtěžek z její speciální edice pak byl věnován rodinám obětí.
Sama melancholickou náladu své hudby označuje za „podzimní“, což lze vztáhnout i na její nové album (třebaže se zimní tematikou) And Winter Came…
Fotogalerie:
časopis mGuide 2009/01
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Enya-Podmanive-zastavovani-v-case~02~unor~2009/
Komentáře
&;
