No, prvotní šok z "krizového vývoje" v R&P(&...) již odeznívá a zbývá již jen dobrati se "poučení" z něj. A otázky, ty tu také jsou: Co se to vlastně stalo? Bylo to nutné? A tak dále a podobně...
Když jsem se začátkem prosince pozastavoval nad tím, že se redakce R&P v čele s Vojtěchem Lindauerem nechává svými nářky nad stavem věcí snad trochu příliš odvádět od práce, bylo již zřejmě jasné (jen mě ne), že s tou prací to nebude zas tak žhavý... Taky mě to mohlo trknout, jenže jsem si asi něco takového nechtěl připustit. Tímto se všem dotčeným a Vojtěchu Lindauerovi především, dodatečně omlouvám.
Inu, síla R&P (v dobách, kdy ještě byl jen R&P) byla, myslím, především v tom, že se soustředil spíše na témata, která byla vším jiným, než krmí určenou k nasycení širokých mas. A veškeré snahy o posun právě tímto směrem byly, jak se ukazuje, cestou do pekel. Bylo by poněkud laciné označit nakladatele za bezohledného obchodníka a redakci za spolek chrabrých rytířů pod praporem kultury. Pravda asi bude, jak už to tak chodí, někde uprostřed.
A tak nezbývá než vyčkat. Tak nějak, řekněme, do jara. A na jaře uvidíme, co nám to ta transformace někdejšího R&P v BenQ (nebo jak se to bude jmenovat) vlastně přinesla. Osobně mám pro tyto účely jakýsi pomyslný "index DASPA", kde na jedné straně stojí více méně bezobsažná (dáma promine), avšak velmi snadno stravitelná Dáda, na straně druhé pak obsahově mnohdy až přetékající, ale ku hromadné konzumaci snad právě proto poněkud nezpůsobilý Jan Spálený. Já osobně jdu, s prominutím, spíš po tom obsahu.
Nechci předjímat, ale už absence L. Woodovy břitké sondy do kalných hlubin současné pop-music v lednovém čísle (ještě snad) R&P možná něco napovídá. A třeba to všechno konečně doopravdy vezmou do ruky ti Mladí ... Plní Sil a bude vymalováno.
Nuže, zbývá ještě jedna jediná otázka. Nelíbí se mi. Snažím se ji odehnat, ale ona tu stále visí ve vzduchu a dotírá: A proč by to, sakra, zrovna v případě R&P mělo být všechno o něčem jiném, než jen a jen o penězích???
No, a snad ještě pár "osobních" vzkazů na závěr: Vojtěchu, Ondřeji, Viléme, ... dejte o sobě vědět, až se zase někde usadíte! A pozdravujte Elwůda!
Váš Mýreček.

P.S.
Včéra mi řekli
Ať už zejtra nechodím
Tak sem si doma vodevřel poslední láhev Kalandrovky
Pustil pár starejch desek a plyn
Jenomže plyn mi došel a já se jenom trochu vopil
A teď mám jen další ze svejch kocovin...

(Propan-butan Blues)