Životopis
Narodil se 24.4.1972 v Praze. Pro mimořádný talent byl přijat ve 12 letech na Pražskou konzervatoř.
Od mládí projevoval komplexní hudební talent. Na klavír začal hrát ve třech letech. Též od mládí projevoval silnou potřebu komponovat, první skladatelské pokusy přicházejí v deseti letech.
Niederle se věnuje také dirigování. V oboru se prezentuje pouze příležitostně.
Významným faktem v umělecké dráze je studium u Prof. Jaromíra Kříže na Pražské konzervatoři, u kterého studuje až do jeho smrti. Zde si osvojil tzv. Lisztovskou metodu hry na klavír, která se prolíná i do oboru kompozičního umění. Liszt nedělal příliš velký rozdíl, mezi interpretací a tvůrčími schopnostmi, ve svých žácích rozvíjel obojí. Prof. Kříž vystudoval klavír u slavného maďarského pedagoga Joszefa Gátha, Gáth byl žákem Dohnányiho a ten žákem Lisztovým. Tuto tzv.
Lisztovskou linii je třeba v případě Niederleho na příkladech podrobněji objasnit, můžeme ji sledovat u většiny nyní již legendárních pianistických osobností – Pogorelich / Kezeradze/ Siloti / Liszt, Arrau / Krause / Liszt, Rubinstein / Paderewski / Liszt, Michelangeli /Busoni / Liszt, Horowitz / Blumenfeld / Liszt, Cortot / D´Albert / Liszt, Gilels / Nejgauz / Godowski / Liszt, Rachmaninov / Siloti / Liszt, atd…
Tedy tato příslušnost ke společnosti Lisztovských „pokračovatelů“ je zásadním faktem pro rozvoj Niederleho hudební personality a hudebního myšlení. Pianistický Niederleho styl vychází z Lisztovské virtuózní tradice a vyniká vytříbenou zvukovostí od nejnižších dynamik až po orchestrální klavírní zvuk.
Jan Niederle též studoval klavír u vynikající ruské pianistky Nelly Akopian ( žákyně legendárního ruského pedagoga Alexandera Goldenweisera/Siloti/Liszt… ) a u dalšího významného ruského pedagoga Sergeje Dorenského. S Prof. Křížem navštěvoval jeho přítele, hvězdu ruské klavírní školy Rudolfa Kehrera, který hovořil o Niederlem jako o technickém pianistickém zázraku.
Niederle získal na různých klavírních národních i mezinárodních soutěžích celkem šest cen – první
cena v Salzburgu na Course – Competition, první cena na soutěži Yamaha Scholarship, atd…
Niederle se účastnil v 80. letech a na začátku 90. let velkého množství klavírních kursů v Německu,
v Rakousku a ve Švýcarsku.
Niederleho sólová pianistická dráha odstartovala několika významnými recitály v pražském
Rudolfinu a několika koncerty s orchestrem ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Po
absolvování Pražské konzervatoře pěti klavírními recitály, kde provádí v Čechách prakticky nehraná
virtuózní díla až na samém kraji pianistických možností ( např. Balakirew:Islamey, Liszt: 7
Transcendentálních etud a Uherskou Rapsodii č.9 Lisztovy úpravy Wagnera, Albéniz: Navara,
Brahms: Variace na Paganiniho téma, atd… ) Od roku 1995 vystoupil na více než 400 klavírních
recitálech doma a v Evropě.
Niederle též vstoupil na pražskou AMU. Pro zásadní umělecké a společenské neshody
s představiteli pražské AMU po čtyřech letech toto studium opouští a vzhledem ke svým
vyhraněným tradicionalistickým kompozičním postojům přestává působit na oficielních pódiích.
Tím však neopouští svou koncertní dráhu, ale překvapivě koncertuje na tzv. druhořadých pódiích
menších měst doma a v zahraničí, především v Německu a v Rakousku a věnuje se též intenzivně
kompozici. Niederle vystupuje na několika desítkách koncertech ročně. Klavírní recitály se
odehrávají nejen v obvyklých koncertních sálech, ale též v sakrálních prostorách.
Kromě sólového koncertního repertoáru sledujeme ve vývoji Niederleho umělecké osobnosti
potřebu provádět koncertně duchovní vokální díla velkých mistrů. Tak jako například Busoni
upravoval a přetavoval do nového uměleckého tvaru díla J.S. Bacha, nebo Liszt Wagnera,
podobným způsobem Niederle upravuje velká duchovní vokálně -orchestrální díla pro klavír a
dětský sbor. Tato díla dostávají jiný charakter a je překvapivé jak přesvědčivě dokáže dětský sbor
interpretovat filozoficko – hudební myšlenky, které zásadním způsobem přesahují dětský intelekt.
Niederle provádí na těchto koncertech duchovní díla Beethovena, Liszta, Brucknera, Rossiniho, a
dalších mistrů.
Jan Niederle se svými uměleckými postoji hlásí ke slavné duchovně historické evropské tradici. Je mu velice blízký postoj dávné Balakirewovi „Mocné hrstky“. Niederleho vlastní kompoziční styl se hlásí k tradici – Brahms, Liszt, Wagner – ovšem je přetaven do současné doby a společenského vnímání. Zásadní poslání tohoto kompozičního stylu je ve vazbě na hodnoty a krásu v hudebním umění. Niederleho dílo je orientováno výhradně na klavírní kompozice, které svým erudovaným stylizovaným pianismem zcela kontinuálně navazují na Lisztovsko – Rachmaninovskou virtuozitu.
Z hlediska stylového se pohybuje v dur-mollovém principu. Avšak používání kompozičních technik, především v oblasti harmonických funkcí a nástrojové sazby je natolik nové, že jeho díla zní až překvapivě moderně a objevně. V oblasti forem modifikuje a přetváří sonátovou formu do jakéhosi monumentálního tektonického tvaru, který je složen z příznačných motivů a to jak melodických a rytmických, tak též figuračních a harmonických. Nástrojově je Niederleho kompoziční styl virtuózně vypjatý, až na samý kraj manuálních možností interpreta. Odborně – kritickým pohledem je v díle Niederleho možné vysledovat kontinuální linii z hlediska pianistiky –
Liszt/Skrjabin/Rachmaninov/Medtner.
Když Niederleho slyšel na jednom z recitálů v Rudolfinu legendární český pianista a pedagog FRANTIŠEK RAUCH řekl: …“má ruce jako Liszt a hraje jako Liszt…!“ Mistr JOSEF SUK hodnotí Niederleho jako vzácně nadaného hudebníka a vynikajícího klavíristu, jehož hudební projev je dokonalý a technika fenomenální, jeho kompozice hodnotí jako přetěžké, strhující, ale zároveň dobře poslouchatelné skladby, které se dle jeho názoru stanou atrakcí všech koncertních pódií. Hovoří též o logické vývojové kompoziční linii, která navazuje na Liszta a na Rachmaninova.
Legenda mezi pianisty Madame ALICIA DE LARROCHA hovoří o Niederlem jako o brilantním
pianistovi a skladateli v duchu Franze Liszta a Maestro VLADIMÍR FEDOSEJEV napsal ...“
námět, zpracování a interpretační provedení kompozic Niederleho zasluhují to největší možné
ocenění...“ Mons. JOSEF HRDLIČKA, světící biskup olomoucký ...“ Vaší hudbou se cítím opravdu obohacen a obdarován, Vaše hudba navozuje autentickou kontemplaci, uvádí do mystéria víry a krásy, je plná dynamiky, pohybu, barev a podnětů...“
Nejdůležitější díla:
Sonáta č.1 - Legenda sv. Františka z Assisi ( 50 min. )
Sonáta č.2 - Karmelská ikona ( 25 min. )
Symfonická studia sv. Klára ( 55 min. )
Studie sv. Pavel ( 29 min. )
Studie sv. Petr ( 10 min. )
Preludio religioso ( 20 min. )
Autoři textu:
Prof. Dr. JAROMÍR KŘÍŽ – klavírista, pedagog, hudební teoretik, publicista
PhDR. THEO WERNER – hudební teoretik, hudební kritik a publicista a pedagog
PhDR. TOMÁŠ LOJER – hudební teoretik, hudební kritik a publicista a pedagog
Diskuse 0
www.musicbase.cz
