Clotaire K (LB/EG/FR)

Clotaire K je novým hlasem a zvukem hip hopu i orientu, východu a západu, hlasem myšlenky "one world", hlasem tolerance.

Jako jeden z mála uspěl Clotaire K ve vytváření oné alchymie mezi hip hopem a tradiční orientální hudbou. Multikulturní a mnohojazyčný vyslanec pravého hudebního, jazykového a kulturního křížení stojí jednou nohou v Beirutu a druhou na Manhattanu.

Ač narozen a žijící v jižní Francii, své Libanonské a Egyptské kořeny nemohl popřít. Během četných pobytů v Beirutu, své otčině , získal vášeň pro „tarab“ - pravou tradiční hudbu Středního východu i orientální loutnu ‘Ud, která se ukázala býti ideální náhradou již nějaký čas pro něj neobjevné kytary. Při výletech do USA pak Clotaire absorboval další část své hudební identity - hip hop, ještě v časech, kdy se tento break beatový zvuk dal ve Francii nalézt jen těžko. Jako Clotaire samotný zahrnuje v sobě prvky východní i západní kultury, obsahuje stejný přirozený, originální a strhující mix i jeho hudba. Výsledek spojující tanečnost západního zvuku hip hopu i rychlejších nerovných beatů spolu s hlubokými emocemi vyzařujícími z orientálních písní a melodií, je pak Clotairovou devizou, stavící jej do pozice jedné z největších nadějí současnosti.

Ač je on sám výhradním autorem hudby a ve studiu na svém debutovém albu spolupracoval pouze s MC-ím a DJem, jeho hudba získává „fyzický tvar“ a význam až na pódiu - s kapelou složenou z rapperů, djů, hudebníků a tanečníků. Clotaire již za posledních cca 7 se svým bandem procestoval většinu hlavních evropských klubů i festivalů a bývá též předskokanem kapel jako Asian Dub Foundation, Natacha Atlas či Cypress Hill, korespondujícím s jeho stylem. Ostatně jej snad můžeme nazvat více než pouhým předskokanem, neboť výše zmínění jsou již nějaký čas Clotairovými fanoušky. MC Asian Dub Foundation má jeho debutové album mezi svým „all time top ten“ a kupříkladu Natacha Atlas dokonce na albu i při (některých) koncertech hostuje.

Výše zmíněné Clotairův debut Lebanese který vyšel minulý rok, je dokonalou ukázkou multikulturního poselství, jež nečekané ingredience kombinuje s výjimečným citem a vkusem. Libanonsko francouzsko anglické texty jsou ve všech svých třech polohách autentické a s výpovědí, hudební složka pak čistým koktejlem správně syrového i správně „čistého“ hip hopu a tradičních, přesto současně znějících a nad klasický hudební standard desku povyšujících, orientálních prvků. Clotairovi se podařilo vytvořit stejnou symbiózu vlivů a kultur jaká se nachází přímo v něm a složil tak album, které se v různých top ten za minulý rok neobjevuje náhodou.

A že Clotaire neřekl své poslední slovo si můžete být jisti, tenhle chlapík má velmi světlou budoucnost.