muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

festivalyBrutal Assault aneb vedro, bouřky a metal (1. díl)

15.8.2013 | Autoři: Jan Simandl, Dan Sywala | sekce: živě

Testament

Testament

První díl reportáže čtěte zde.

Josefovská pevnost je krásné místo pro konání metalového festivalu. Všudypřítomný genius loci dodává tvrdé hudbě zvláštní nádech, vždyť mnozí metaloví hudebníci se tématem válek nebo násilí z různých úhlů pohledu zabývali. Zkrátka Josefov má atmosféru, která dělá Brutal Assault mnohem zajímavější a v člověku jako by zůstal intenzivnější zážitek. Vše navíc umocněno drobnými detaily jako jsou například dekorační vojáci-kostlivci josefínské doby v areálu.

Hellcome!

Čtyři festivalové dny přinesly divákům více než osmdesát kapel na větších pódiích a mnoho dalších na malé boční stage. Po špatných loňských zkušenostech s nekonečnou frontou na odbavení lístků se naštěstí organizátoři poučili a vyměnit vstupenku za pásek se dalo už v úterý. Díky tomu se tentokrát fronty netvořily vůbec, dokonce ani před hlavním středečním tahákem Testament.

Americká kapela Testament, jedna z několika thrash-metalových dinosaurů, přijela do Josefova představit hlavně loňskou novinku Dark Roots of Earth. Z ní zazněly například skladby True American Hate nebo Native Blood, ale kapela předvedla i několik starších kousků jako třeba The Preacher. Testament odehráli v Josefově parádní energický set s bezchybnou Skolnickovou sólovou hrou a hned na úvod festivalu nasadili laťku pořádně vysoko. Škoda zvuku, který byl ještě v první třetině vystoupení dost nejistý. (JS)

Philm


Pátek - parné odpoledne...

Jedním z prvních velkých taháků druhého dne byl projekt bývalého bubeníka Slayer Dave Lombarda, Philm. Kapela, která s přestávkami funguje již téměř dvě dekády, byla pro drtivou většinu návštěvníků překvapením. Nepříčetný psychedelický jam tří telepaticky hrajících entit byl však naprosto dechberoucí. Bubeník, nejen kvůli své reputaci byl na pódiu umístěn uprostřed pódia a basák s kytaristou kolem něj pouze pobíhali. Setlist byl však menší zradou. Poctivě jsem si debut několikrát poslechl, ale nic známého ne a ne přijít. Až si člověk říkal, že to pivíčko a rumíček v letním slunci má zvláštní efekty. Naštěstí mi bylo později upřesněno samotnými aktéry, že si chtěli nazkoušet hlavně nové věci. (DS)

DevilDriver


DevilDriver jsou kapelou, která před lety dost těžila z boomu groove-metalu a metalcore. Po kvalitních nahrávkách z prvního desetiletí nového milénia se sice kapela poněkud vyčerpala, ale staré pecky budily slušné očekávání, které DevilDriver splnili tak napůl. Hrálo se totiž spíše z posledních desek, nicméně starší kousky jako Clouds over California nebo I Could Care Less fungovaly natolik dobře, že bouřící moshpit zabíral polovinu plochy před zvukařským stánkem. (JS)

Brutal Assault nabízí nejen pro domácí publikum možnost poznat nejrůznější kvalitní kapely a žánry. Avšak je potřeba domácí příprava nebo stabilní účast. Na dvou vzájemně doplňujících se pódiích je vždy co zhlédnout, ale pro další přísun informací je zde i menší Obscure Stage. Jako velkému fanouškovi post-metalu mi tento druh letos velmi scházel a o to víc ještě mrzelo, že jsem neměl příležitost zhlédnout domácí FDK. Měl jsem totiž zrovna možnost povídat si s celou sestavou Philm a FDK poslouchat pouze jedním uchem. Další výhoda Brutalu: Vždy je co poslouchat i po festivalu a doučit se nové věci, co na místě zaujaly. (DS)

Gojira


... a déšť pro headlinery

Gojira dokonale předvedla, jak má vypadat moderní a inteligentní metal pro náročnější posluchače. Špinavé riffy postavené na deathových základech valící se s neuvěřitelnou razancí, zvuk jako z desky, civilně a skromně vystupující zpěvák, to vše udělalo z Gojiry nejlepší koncert čtvrtka. Kapela dokázala, že už dlouho patří mezi aktéry na světové úrovni, snad jen opakované fuckování a pobídky k moshi k spíše poslechové Gojire moc nesedly. (JS)

Anthrax


Američtí Anthrax, jako člen velké thrash metalové čtyřky si svou pozici dodnes užívají, avšak, vždy jsem je bral spíš jako toho „čtvrtého“. „Indiáni“ totiž již dávno nezastávají tak silnou pozici jako v osmdesátých letech, ale sebevědomí měli i tak na rozdávání. Pozdní příchod, vynucené ksichtíky, masivní doprovodný tým a odpočinkový line-up. Snad polovinu totiž zaplnili vyhrávkami a předělávkami. Nedostalo se tak na většinu hitů jako Madhouse, Armed And Dangerous nebo Metal Thrashing Mad. Bylo vidět, že by to Joey Belladonna překvapivě ještě vyzpíval. Škoda! (DS)

Obrovské zklamání a slovenský reparát

Bude to znít tvrdě, ale Fear Factory se bohužel postarali o nejhorší výkon celého festivalu. Paradoxně nejhorší nakonec nebyl hnusně přebuzený a přepálený zvuk (bzučící kytara je prostě pokaždé průšvih), ale naprosto tragický výkon zpěváka Burtona C. Bella. Je mi záhadou, kolik odvahy v sobě musí mít, aby se svou parodií na zpěv předstoupil před tolik lidí. Ve řvaných skladbách se ještě jakž-takž držel, ale jakmile došlo na melodickou pasáž, jeho zoufalé pokusy o intonaci trhaly uši. Chvílemi až komické snažení vyniklo ještě více v kombinaci se samply, které jednak nic nezakryly a naopak zdůraznily propastný rozdíl oproti studiovému kouzlení. K čemu strojově přesný kytarista a rytmika, když se to nedá poslouchat. (JS)

Empyrion


Na menší stage se těsně po půlnoci objevila slovenská parta Empyrion. Relativně čerstvě složená kapela před nedávnem vydala black-deathový debut Mindshifter a vcelku logicky se tak hrálo právě z něj, ale došlo i na dva nové kousky. Empyrion mají dobré skladby a naživo je předvedli ve stejné kvalitě jako na desce, byť po úvodním zvukovém tápání to na bůhvíjaký zážitek nevypadalo. S postupujícím časem se ale zvuk vyčistil a slyšet byly vyváženě i symfonické samply a klávesy. Půlnoční čas k temně laděné hudbě Empyrion seděl, jedinou výhradu mám proti trošku topornému výrazu kapely. Zejména basák s druhým kytaristou nepřekypovali energií nebo pohyby a spíše po očku sledovali spoluhráče, nicméně na nějaké skopičiny bylo pódium stejně malé. (JS)

Brutal Assault, Jroměř - pevnost Josefov, 7. - 10. 8. 2013

V druhém dílu naší reportáže se s kolegou ohlédneme za posledními dvěma dny. Pátku vévodili In Flames s nepříjemně cholerickým frontmanem a výteční Amorphis, v sobotu se nejvíce očekávalo od prog-metalových bohů Opeth a polských černokněžníků Behemoth.

Druhý díl reportáže čtěte zde.
Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/zive/Brutal-Assault-aneb-vedro-bourky-a-metal~15~srpen~2013/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.