Tohle album v každém případě dokazuje to, že Carlos Santana je pořád znamenitý tvořič, ale výběr mi příliš nesednul ... Ani provedení! Není to vinou Carlose samotného, ale pojetím celkově!
Raději si v hlavě uchovám jeho nezapomenutelný koncert v Aréně a jeho nesmrtelná starší alba! Všechny by nás asi více potěšilo, kdybychom si mohli poslechnout novou Santanovu původní tvorbu!

Podle mého výborná a nadprůměrná deska, vysloveně radostná, to mi úplně stačí a nehodlám Santanu příliš kritizovat, upřímně řečeno, ani ho jinak neposlouchám, ale tohle je skvělý počin. Mně naopak se líbí AC/DC s Nasem, nejspíš proto, že ho mám obecně jako jednoho z inteligentněších hiphoperů rád, oželel bych ale taky zcela Riders on the Storm, byť Santanovy vyhrávky jsou nečekané, ani závěrečné blues není můj šálek kávy, ale provedení je slušný standard. Krom recenzí zmiňovaných pecek bych rád ještě vyzvedl hned úvodní zepelinovské variace s Chrisem Cornellem, nikdy bych nečekal, že půjde se Santanou, jinak většinou dost přeslazeným, do páru, ale je to výborná dvojka. Mimochodem, právě určitá překultivovanost a přešlechtěnost Santanova typického kytarového tónu mne od koupi desky předem zrazovala, ale stačil jediný poslech už v prodejně a byl jsem Santanův, tohle mu vážně žeru i s chlupama! :-))